Ať již budou analytici hodnotit zásahy komunistické vlády na akciovém trhu jako úspěšné nebo neúspěšné, tato akce podkopala dlouhodobé snahy o plnou konvertibilitu čínského jüanu a jeho prosazení jako používanou rezervní měnu.
Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga přede dvěma lety udělala Čína velký pokrok. Šlo například o liberalizaci úrokových sazeb. Snahy Pekingu ocenil letos v květnu také Mezinárodní měnový fond, když uvedl, že jüan již není uměle podhodnocený, a dodal, že čínská měna je na dobré cestě vstoupit ještě letos do elitního klubu měnového koše rezervních měn. Tam zatím patří jen americký dolar, euro, britská libra a japonský jen.
Tento strategický plán ale padl během jediného týdne kvůli čínské akci za záchranu akcií. „Důvěra v čínské akcie je pryč a jen tak se nevrátí. Zastavení obchodování je investory nejvíce nenáviděná intervence,“ řekl Reuters analytik Julius Baer Heinz Ruttimann. Zahraniční investoři z Číny utíkají. Od 3. července stáhli z Číny přes hongkongskou burzu 40,5 miliardy jüanů (160 miliard korun).