Boom AI je živený půjčenými miliardami, dluhový trh ale začíná brzdit euforii
- Firmy spojené s umělou inteligencí si na expanzi půjčují desítky až stovky miliard dolarů, především na datová centra a výpočetní infrastrukturu.
- Zatímco akciové trhy zůstávají nadšené, investoři do dluhopisů začínají být opatrní a požadují vyšší výnosy za rostoucí riziko.
- Dluhový trh tak jako první upozorňuje, že AI boom může narazit na limity reálné návratnosti a schopnosti splácet dluhy. Píší o tom New York Times.
Boom umělé inteligence žene technologické firmy k obrovským investicím. Staví se datová centra, nakupují se výkonné čipy a rozšiřuje infrastruktura, bez níž by moderní modely umělé inteligence vůbec nemohly fungovat. Náklady jdou do desítek až stovek miliard dolarů a velká část těchto peněz pochází z dluhu.
Zatímco akciové trhy zatím tuto expanzi vítají a ceny akcií firem spojených s AI dál rostou, dluhový trh vysílá zdrženlivější signál. Investoři do dluhopisů začínají zpochybňovat, zda tempo zadlužování odpovídá reálným schopnostem firem generovat v budoucnu dostatek hotovosti.
Rozdíl v přístupu je zásadní. Akcioví investoři sázejí na dlouhodobý růst a technologický průlom, zatímco držitele dluhopisů zajímá především to, zda firma zvládne pravidelně splácet úroky a nakonec vrátit vypůjčené peníze. Právě tady se objevují první pochybnosti.
U nových emisí dluhopisů proto investoři požadují vyšší výnosy než dříve. Některé dluhopisy firem orientovaných na AI po uvedení na trh oslabily a zároveň zdražilo pojištění proti jejich selhání. Dluhový trh tím dává najevo, že rizika vnímá ostřeji než akciový.
Když se infrastruktura opozdí
Jedním z hlavních problémů je samotná infrastruktura. Výstavba datových center je extrémně kapitálově náročná a často se potýká se zpožděními. Komplikace přinášejí povolovací procesy, dostupnost energie i problémy v dodavatelských řetězcích.
Každé zdržení znamená, že nové centrum začne vydělávat později, než se původně plánovalo. To prodlužuje období, kdy firma pouze splácí úroky, aniž by z investice měla odpovídající příjmy. Právě tento časový nesoulad zvyšuje napětí mezi ambicemi a finanční realitou.
Dalším zdrojem obav je samotná poptávka. Pokud by se ukázalo, že zájem o výpočetní kapacitu neroste tak rychle, jak firmy očekávají, mohl by se trh dostat do přebytku. Nadbytečná kapacita by pak tlačila ceny dolů a zhoršila schopnost firem splácet dluhy.
Tyto scénáře zatím nenastaly, ale investoři do dluhopisů je berou vážně. Právě jejich opatrnost je jedním z prvních signálů, že AI boom nemusí být bez rizik.
Velcí přežijí snáz než malí
Rozdíly mezi jednotlivými firmami jsou přitom výrazné. Největší technologické společnosti s rozmanitými zdroji příjmů si stále mohou půjčovat relativně levně. Mají stabilní cash flow a pro investory představují menší riziko.
Menší a specializované firmy, často zaměřené výhradně na datová centra nebo poskytování výpočetního výkonu, jsou na tom jinak. Aby přilákaly investory, musejí nabízet vyšší úroky, někdy výrazně nad úrovní běžnou pro firmy s podobným úvěrovým hodnocením.
Vyšší cena dluhu odráží obavy, že právě tyto společnosti budou nejzranitelnější v případě, že se růst trhu s umělou inteligencí zpomalí nebo narazí na technické či ekonomické limity. Dluhový trh zde funguje jako filtr, který odděluje zavedené hráče od těch rizikovějších.
Kontrast s akciovým trhem je přitom čím dál viditelnější. Zatímco akcie firem spojených s AI často dál rostou a investoři v nich vidí příběh budoucí technologické revoluce, dluhopisy těch samých firem vyprávějí opatrnější příběh.
První trhlina v euforii
Rostoucí zdrženlivost dluhových investorů tak může být prvním vážnějším testem současné euforie kolem umělé inteligence. Neznamená konec investic ani popření technologického pokroku, ale připomíná základní pravidlo financí: i nejambicióznější technologie musí nakonec prokázat, že dokáže vydělávat.
Dluhový trh zatím neříká, že by se sázka na AI nutně musela zhroutit. Naznačuje ale, že tempo zadlužování a rozsah investic vyžadují větší disciplínu a realističtější očekávání. Právě tady se může rozhodnout, které firmy z boomu vyjdou posílené a které narazí na tvrdé limity reality.
