ČNB bude zřejmě držet korunu na současném kurzu déle, než očekávala

Miroslav Singer, guvernér ČNB

Miroslav Singer, guvernér ČNB Zdroj: Vackova Anna/E15

Česká národní banka (ČNB) bude patrně uplatňovat hranici 27 korun k euru jako kurzový závazek pro českou měnu déle, než původně předpokládala. Důvodem je skutečnost, že v dohledné době zřejmě nebude potřeba zpřísnit v ČR měnovou politiku. Podle analytiků tak centrální bankéři zřejmě na svém zasedání na počátku února prodlouží režim devizových intervencí nejméně na konec roku 2016. Dosud ČNB uváděla, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

„Dovážíme a ještě nějakou dobu zřejmě budeme importovat systematické protiinflační a často i deflační tlaky z eurozóny. Kurzovní závazek na nějaké hranici pomáhá omezovat jejich negativní důsledky na poptávku v české ekonomice. Limit na úrovni 27 korun za euro tu s námi pravděpodobně zůstane déle, než jsme předpokládali,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer v rozhovoru pro slovenské Hospodárské noviny. Režim devizových intervencí se zmiňovaným závazkem ČNB zahájila předloni v listopadu a později oznámila, že ho neukončí dříve než v roce 2016.

Analytici: Je to logická reakce

„Vyjádření to překvapující není. Již loni v prosinci jsme psali, že ČNB prodlouží závazek přibližně do konce roku 2016, nicméně nebude posouvat intervenční hladinu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj sice posunutí termínu nepřinese nové potřebné tlaky na růst cen, ale zabrání předčasnému zpřísnění měnových podmínek, pokud by se opustil režim intervencí dříve a koruna začala posilovat.

I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by bylo možné prodloužení režimu považovat za logickou reakcí, pokud se vyloučí posunutí kurzového závazku. „Předpokládám, že ČNB v únoru přijde s upřesněním, že se svým kurzovým režimem neskončí dříve než na konci roku 2016,“ uvedl.

Vyjádření Singera je plně v souladu s očekáváním i hlavního ekonoma Rokle Lukáše Kovandy. „ČNB zatím podle všeho použije slabší zbraň ze svého arzenálu nekonvenčních měnověpolitických zásahů, tedy právě posunutí hranice ukončení jejího stávajícího intervenčního režimu, možná až za horizont roku 2016. Může také dojít k tomu, že termín ukončení ponechá otevřený s tím, že jej podmíní určitým kýženým vývojem inflace,“ uvedl.

Již dříve hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že opětovná hrozba deflace v ekonomice není vinou ČNB. Ta naopak loni díky intervencím deflaci podle něj odvrátila. „ČNB by mohla posunout i hranici kurzového závazku (pozn. oslabit korunu). Této možnosti se ale bude ČNB snažit spíše vyhnout. Tentokrát by mohla čelit kritice ze zahraničí, eurozóny i zemí střední Evropy, že si oslabením kurzu ČR pomáhá na jejich úkor,“ uvedl dříve Marek.

Tento týden pak hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozornil, že ČNB nebude dlouhodobě schopna dostat inflaci ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Důvodem bude především přetrvávající tlak ze zahraničí na pokles cen. S tím následně souhlasila i bývalá členka bankovní rady Eva Zamrazilová.

Obavy ze zásahu CNB oslabily korunu

Diskuse a obavy investorů z dalšího zásahu centrální banky vyvolaly především údaje o prosincové velmi nízké inflaci z počátku ledna. Po zveřejnění dat proto oslabila koruna na několikaletá minima k euru. Koruna tento měsíc oslabila až k úrovni 28,50 korun za euro. Následně část ztrát smazala a dostala se pod hranici 28 korun. Singer uvedl, že kolísání kurzu české měny nebylo nijak dramatické. „My necháváme kurz volně fluktuovat na úrovních nad stanovených 27 korun. Nemáme určenou žádnou horní hranici,“ řekl Singer.

Guvernér ČNB také poznamenal, že klesající ceny ropy jsou spíše pozitivním faktorem pro ekonomiku. Sice prý mohou být překážkou pro dosažení inflačního cíle ČNB, ale na druhé straně pomáhají firmám.