Chávez bude přesouvat i peníze. V rámci boje za ukončení „diktátu“ amerického dolaru caracaská centrální banka diverzifikuje část dolarových rezerv, kterých má Venezuela za 6,3 miliardy. Podle ministra financí mají být peníze převedeny do měn zemí s rostoucími ekonomikami, jako jsou Čína, Rusko, Brazílie a Indie.
Zahraniční rezervy Venezuely dosahují 29,1 miliardy dolarů. Téměř dvě třetiny z této částky má Caracas uloženy ve zlatě, mimo jiné v americké bance JP Morgan Chase, kanadské Bank of Nova Scotia a britských Barclays, Standard Chartered či Bank of England.
„V Bank of England máme od roku 1980 devětadevadesát tun zlata. Souhlasím s tím přivézt je domů,“ oznámil Chávez ve státní televizi. Dodal, že se chystá schválit zákon na zabírání zlatonosných oblastí. „Spoléhám přitom na armádu, protože tam panuje anarchie, mafie a pašování,“ dodal.
Jediným velkým zahraničním těžařem je firma Rusoro zapsaná na torontské burze. Loni ve Venezuele vytěžila asi sto tisíc uncí zlata. Polovinu z tohoto množství musela podle zákona prodat tamní centrální bance. Firma patřící ruskému podnikateli Andremu Agapovovi oznámila, že ji vláda o svém rozhodnutí neinformovala.
Od zestátnění si Chávez slibuje, že se mu podaří zásoby zvyšovat ještě rychleji. Státní produkce však stagnuje a hlavní firmu loni musela zachránit vládní pomoc v hodnotě 70 milionů dolarů. V rámci světové produkce nepatří Venezuela mezi obry, produkuje asi do deseti tun drahého kovu ročně. Pochlubit se ale může rozsáhlými ložisky pod deštnými pralesy na jih od řeky Orinoko.
Zestátnění těžby zlata je v souladu s Chávezovou vizí socialismu pro jedenadvacáté století. Během dvanácti let u moci stihl v rámci posilování vládní kontroly nad hospodářstvím postupně zestátnit zemědělskou výrobu, finančnictví, stavebnictví, ropný a ocelářský průmysl. V zemi to poškodilo investiční prostředí, snížilo výrobní kapacity a na úkor ropy upozadilo ostatní vývoz.
