Írán reaguje na zrušení sankcí: zvýší vývoz ropy o 500 tisíc barelů denně

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Javier Blas via Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Teherán chystá zvýšit vývoz ropy o půl milionu barelů denně, oznámil náměstek íránského ministra ropného průmyslu. Jeho prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co USA a EU v sobotu oznámily, že ruší sankce vůči Íránu. Američané a Evropané tak reagovali na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že Írán dodržuje závazky z dohody o íránském jaderném programu. Západní mocnosti naplnění loňské dohody přivítaly.

„Vzhledem k podmínkám na světových trzích a k našim možnostem je Írán připraven zvýšit svůj vývoz ropy o 500 tisíc barelů denně,“ uvedl náměstek iránského ministra průmyslu Amir Husajn Zamaninía.

Na trhu s ropou již delší dobu převládá nabídka nad poptávkou. Ceny ropy jsou dlouhodobě na rekordních minimech, tento týden klesly poprvé za 12 let pod 30 dolarů za barel. Již loni po oznámení červencové dohody šesti mocností s Íránem o omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí zaznamenaly světové ceny ropy výrazný pokles.

Podle některých analytiků, které citovala zpravodajská stanice CNN, by se vyšší íránský vývoz ropy nemusel tolik projevit na světových cenách ropy. Zrušení sankcí se totiž čekalo, takže do cen se to již částečně promítalo od loňského uzavření jaderné dohody.

Vývoj ceny ropy Brent za poslední rok:

Zdroj: Euroinvestor.com

Írán je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která by ještě před několika lety současný pokles cen řešila snížením produkce. Loni v prosinci se ale ministři členských zemí poprvé za několik desetiletí nebyli schopni dohodnout na výši celkového těžebního limitu. Situaci navíc nyní komplikuje napětí ve vztazích mezi Íránem a Saúdskou Arábií kvůli nedávné popravě šíitského duchovního Rijádem.

Zvýšení vývozu íránské ropy zřejmě také nebude okamžité, míní list Financial Times. „Od našich bankovních a platebních systémů k tržní operaci je dlouhá cesta,“ řekl FT nejmenovaný íránský obchodník. Irán má také zastaralá těžební zařízení, do nichž bude potřeba mnoho investovat. Těžba ropy v Íránu vlivem sankcí klesla ze zhruba čtyř milionů barelů denně o jeden milion barelů. Vývoz se pak od roku 2012 snížil o polovinu na více než jeden milion barelů denně.

Již loni v létě po uzavření dohody o omezení iránského jaderného programu Teherán oznámil, že okamžitě po odstranění sankcí očekává zvýšení těžby ropy o 500 tisíc barelů denně a do několika měsíců pak o jeden milion barelů denně. Těžba by se tak měla vrátit na úroveň před zavedením sankcí.

Mocnosti dohodu vítají

Západní mocnosti téměř jednomyslně přivítaly oznámení o naplnění loňské dohody s Íránem o jeho jaderném programu, které v sobotu zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Naopak Izrael kritizuje sobotní oznámení USA a EU, že ruší protiíránské sankce. Írán podle Izraelců nepřestane usilovat o vývoj jaderné zbraně.

„Blízký východ i svět jsou nyní bezpečnějším místem,“ uvedl britský ministr zahraničí Philip Hammond. Dohoda podle něj dostatečně oslabila íránské jaderné ambice. Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier hovoří o „historickém úspěchu diplomacie“. Také podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna je naplnění závazků jaderné dohody důležitým milníkem.

„Írán uskutečnil významné kroky, o nichž mnozí, a zdůrazňuji mnozí, pochybovali, že se kdy stanou. A to by mělo být oceněno,“ řekl americký ministr zahraničí John Kerry. Zároveň dodal, že až další roky ukážou, zda bude Írán dohodu ve všech směrech naplňovat. Podobně jako Hammond si i Kerry myslí, že svět je nyní bezpečnější.

Výběr praktických dopadů zrušených sankcí
- Írán může opět vyvážet svou ropu a plyn do Evropské unie;
- západní firmy mohou do Íránu dodávat zařízení k těžbě ropy a plynu;
- západní finanční domy mohou znovu poskytovat pojištění íránským ropným tankerům;
- obchodování s íránským energetickým odvětvím je opět uvolněno;
- Írán se může zapojit do mezinárodních finančních transakcí;
- banky mohou poskytovat půjčky na obchodování s Íránem či na investování v této islámské zemi;
- Írán získává přístup ke svým zmrazeným účtům v zahraničí, na kterých je přinejmenším sto miliard dolarů (téměř 2,5 bilionu korun);
- sankce proti firmám i několika stovkám osob v souvislosti se sporným jaderným programem se ruší;
- Írán může na Západě opět nakupovat letadla, jako jsou americké boeingy či evropské airbusy (pořízení těchto strojů je ale možné výhradně pro civilní účely);
- západní automobilky mohou prodávat své vozy v Íránu.
Sankce, které znemožňují prodej těžkých zbraní do Íránu, zůstanou ještě několik let v platnosti. Pokud Teherán nebude podmínky dohody dodržovat, může OSN opět vyhlásit nová odvetná opatření.

Izrael naopak rušení pritiizraelských sankcí kritizuje. „I když Írán podepsal dohodu o svém jaderném programu, neupustil od snahy vyvinout jadernou zbraň a nadále jedná tak, aby destabilizoval Blízký východ, a porušováním svých mezinárodních závazků šíří terorismus po celém světě,“ uvádí se v prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

Íránský prezident Hasan Rúhání označil dohodu za zlatou stránku historie Íránu. „Otevřeli jsme novou kapitolu vztahů mezi Íránem a světem,“ řekl Rúhání. Dodal, že takové vztahy jsou ve znamení přátelství, bez záště a bez podezírání. „Všichni jsou šťastní, až na sionisty, válečné štváče, kteří se snaží vyvolat sektářskou válku mezi islámskými národy, a na zastánce tvrdé linie v americkém Kongresu,“ dodal Rúhání, citovaný agenturou Reuters.

Írán dohodu o omezení svého jaderného programu uzavřel loni v červenci se šesti velmocemi (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo). Zavázal se k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku.

Oznámení MAAE, že Íránci své závazky plní, mimo jiné automaticky znamená ukončení řady protiíránských sankcí vyhlášených OSN. Írán tak mimo jiné získává přístup ke 100 miliardám dolarů z ropných příjmů, které měl blokovány v bankách v zahraničí.

Hlavní událostí kolem íránského jaderného programu
Srpen 2002 - Exilová Národní rada íránského odporu upozornila na dva íránské jaderné závody u Natanzu a u Aráku, v nichž do té doby nikdy nebyli inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

16. června 2003 - Rada guvernérů MAAE obvinila Teherán, že neplní všechny závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), protože v několika případech neinformoval o svých jaderných aktivitách.

18. prosince 2003 - Írán podepsal dodatečný protokol k NPT a umožnil inspektorům MAAE zevrubné a neohlášené kontroly jaderných zařízení.

24. února 2004 - Podle MAAE našli inspektoři nové důkazy jaderných aktivit, o kterých Írán dosud neinformoval.

12. března 2004 - Americký prezident George Bush obnovil sankce proti Íránu. Ty americkým subjektům zakazovaly obchodovat s ropou z Íránu.

14. listopadu 2004 - Irán dočasně zmrazil svůj program obohacování uranu.

1. srpna 2005 - Teherán odmítl návrh Evropské unie, který obsahoval i záruky dodávek jaderného paliva z EU.

8. srpna 2005 - Byly obnoveny jaderné aktivity v technologickém komplexu v Isfahánu.

10. ledna 2006 - Íránci obnovili i výzkum jaderného paliva, určeného údajně pro mírové účely.

11. dubna 2006 - Írán oznámil, že začal s obohacováním uranu na 3,5 procenta.

23. prosince 2006 - Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila první sérii sankcí proti Íránu. Rezoluce číslo 1737 zakazovala Teheránu obchodovat s jadernými materiály a technologiemi.

24. března 2007 - Druhá série sankcí RB OSN (rezoluce 1747) zakázala Íránu vyvážet zbraně.

Říjen 2007 - USA rozšířily sankce proti představitelům íránského režimu, stejný krok učinily i v lednu 2008.

4. března 2008 - RB OSN uvalila třetí sérii sankcí na Írán kvůli jeho pokračujícímu jadernému programu. Rezoluce poprvé zahrnovala i zákaz obchodu s Íránem se zbožím k civilním účelům.

23. června 2008 - EU schválila zmrazení zahraničních aktiv a kapitálových rezerv Národní íránské banky (Bank Melli).

26. července 2008 - Podle íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda disponoval Írán 5000 až 6000 odstředivkami na obohacování uranu.

9. dubna 2009 - V Isfahánu byla otevřena první íránská továrna na výrobu jaderného paliva, v Natanzu se začal obohacovat uran na 20 procent.

Září 2009 - U města Kom bylo objeveno druhé zařízení pro obohacování uranu, o kterém mezinárodní společenství nevědělo.

18. listopadu 2009 - Teherán zamítl návrh, v němž by Rusko s Francií zprostředkovaly obohacení íránského uranu na téměř 20 procent.

29. listopadu 2009 - Íránská vláda schválila výstavbu deseti nových zařízení na obohacování uranu.

9. února 2010 - Írán začal v Natanzu obohacovat uran na 20 procent místo dosavadních 3,5 procenta.

17. května 2010 - Teherán souhlasil s vývozem části obohaceného uranu do Turecka.

9. června 2010 - RB OSN uvalila na Írán kvůli jeho jadernému programu čtvrtou sérii sankcí. V červenci sankce vůči Íránu přijala i EU, později je rozšířila.

22. září 2010 - Také Rusko zavedlo sankce proti Íránu, mimo jiné zrušilo dodávku protiraketového systému S-300.

19. července 2011 - Írán začal instalovat výkonnější centrifugy na obohacování uranu. MAAE byla informována.

21. listopadu 2011 - USA, Británie a Kanada uvalily nové finanční sankce na Írán.

17. ledna 2012 - Prezident Ahmadínežád nařídil zajistit íránským jaderným vědcům speciální ochranu, protože už pátý člověk podílející se na výzkumu byl zavražděn.

23. ledna 2012 - EU uvalila embargo na dovoz ropy z Íránu.

15. února 2012 - Írán začal vkládat palivo vlastní výroby do výzkumného reaktoru v Teheránu a zprovoznil 3000 odstředivek.

25. května 2012 - Inspektoři MAAE našli ve Fordouském středisku na obohacování paliva stopy po uranu obohaceném na 27 procent, což je víc než Írán přiznává.

13. září 2012 - Guvernéři MAAE schválili další rezoluci o Íránu. Kritizuje Teherán za to, že se odmítá podřídit požadavkům týkajícím se obohacování uranu.

9. dubna 2013 - Írán otevřel dva uranové doly, které slouží k zásobování nového komplexu na výrobu uranového koncentrátu.

17. června 2013 - Nový íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že je proti zastavení programu obohacování uranu.

24. listopadu 2013 - Ženevská jednání šesti mocností (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo) a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu.

8. prosince 2013 - Experti MAAE uskutečnili inspekci budovaného íránského těžkovodního reaktoru v Aráku.

20. ledna 2014 - Začala realizace dohody z listopadu 2013. MAAE dohlédla na odpojení centrifug určených k obohacování uranu na 20 procent, které svět vnímal jako cestu k získání jaderné zbraně. EU a USA na vstřícný krok reagovaly zmírněním sankcí.

29. ledna 2014 - Inspektoři MAAE navštívili uranový důl Gačín.

18. února 2014 - Ve Vídni byla zahájena série jednání.

11. listopadu 2014 - Rusko a Írán podepsaly dohodu o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně v íránském Búšehru.

2. dubna 2015 - Světové mocnosti dosáhly s Íránem rámcového ujednání, na jehož základě by měla vzniknou konečná dohoda.

14. července 2015 - Mocnosti se dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Írán se zavázal k vyřazení části centrifug, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku.

16. ledna 2016 - MAAE uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu; toto oznámení uvolňuje řadu protiíránských sankcí OSN; USA a EU vzápětí ohlásily zrušení svých sankcí vůči Íránu.