Současný svět jistě není v mnoha ohledech ideální, ale na jednu jeho vlastnost budou patrně investoři dlouhá léta s láskou vzpomínat. A to na klima vysokých výnosů. Až se bude psát kupříkladu rok 2025 a inflace bude ukazovat půl druhého procenta, lidé si v hospodách budou ukazovat výpisy z účtů z roku 2023 a společně žasnout, jak neskutečně vysoký úrok inkasovali. Protože paměť střádalů, investorů i voličů je krátká. A protože v roce 2025 bude mít ČNB sazbu tři procenta (ano, čerpám jen z redakční křišťálové koule) a úroky na spořicích účtech budou tak kolem dvou procent, zhruba na třetině současného stavu. Poslouží možná tak jako psychologický ochranný štít proti inflaci, ale tím to také skončí. Vítězi budou v té době ti, kteří narušili vlastnosti časoprostoru a podařilo se jim minulost alespoň v něčem přenést do budoucnosti. Jinak řečeno vydělávají stejně jako v éře vysokých úrokových sazeb.
Zafixovat si vysoký úrok není pochopitelně triviální proces. Žádná banka nepůjde sebevražedně proti sobě a nepodrží vysoký úrok déle, než bude nutné. Na to jsou speciálně tuzemské banky až příliš pragmatické. Zafixovat si výnos na dluhopisech je pochopitelně také možnost. Jenže to už přece jen pár investorů udělalo, a leckteré dluhopisy jsou tak už jednoduše docela drahé. Tedy jejich výnos už není tak sexy, jak byl třeba ještě před rokem.
A tak možná zbývá cesta, která sice tak úplně nesouvisí s nastavením úrokových sazeb a výší inflace, ale posloužit může stejně dobře, ba dokonce i lépe. Totiž dividendové akcie. Některé z těch amerických vynášejí až přes osm procent. Předpoklad stability dividendy je pochopitelně ošidný, ale nemusí být nereálný. Akcie navíc mohou pochopitelně zhodnotit a investor pak sečte výnos z dividend a růstu ceny akcie. Pět potenciálních schodů do výnosového nebe vám právě představím. Samozřejmě bez jakýchkoli slibů a záruk.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
