Jaroslav Bukovský: Jak se stát na burze výnosovým predátorem s beránčí DNA? Co pět let, to až sto procent

Dividenda může být řešením rébusu jménem investiční strategie

Dividenda může být řešením rébusu jménem investiční strategie Zdroj: Grafika e15

Jaroslav Bukovský

Je zvláštní, že některá základní fakta o životě je třeba stále dokola průběžně opakovat. Bez toho mají totiž tendenci postupně mizet z mysli lidí, kteří se jimi přestávají řídit, zapomínají na ně, a v důsledku se zdá, jako by vlastně ani neexistovala. Jedním z takových fenoménů je složené úročení. Triviálně se dá popsat jako řetězové úročení minulých úroků. Vzít téma složeného úročení ze země a oprášit ho může znamenat i zcela nový úhel pohledu na investování.

Celá řada lidí se na burzách pohybuje v roli, která je jim vzhledem k typu jejich osobnosti zcela cizí. Zatímco jsou ve vztazích, v práci i ve svých koníčcích vnímáni jako konzervativní typy, po příchodu na trh se z nich nějakým záhadným mentálním přemetem stávají neohrožení bohatýři bez mrknutí oka vyzývající na souboj půlnoční barové bitkaře. Jinými slovy: Přicházejí na burzu v roli krátkodobých spekulantů zaměňujících parket s Klondikem.

Tento fail osobnostní integrity pochopitelně může párkrát vyjít a přinejmenším tak potvrdit opět trochu pozapomenutou pravdu o prvním vyhrání, jež z kapsy vyhání. Každý takový výlet za hranice mentálního půdorysu vlastní osobnosti ovšem skýtá značná rizika. A totiž primárně to, že se člověk na chvíli vyvazuje ze světa svých přirozených sebekontrolních struktur, které ho jinak mimo trh obvykle zachraňují od těch největších životních průšvihů. Mimo burzy takto vznikají třeba zástupy někdejších ženáčů, které krátký a v důsledku nicotný románek s milenkou vymrštil od rodinného krbu do pozice starých mládenců.

Na burze se pak takový výstup ze svého vlastního Já trestá vcelku pochopitelně větší či menší finanční ztrátou. Přitom není problém případný konzervativní naturel promítnout i do investiční vrstvy svého života. Za symbol burzovního konzervatismu můžeme vzít dividendu. Vůbec přitom nemusí jít o nudný instrument představující pro defenzivní Já přízemní způsob investování, z něhož v důsledku nic atraktivního – rozuměj relevantní jmění – nepoplyne. Ba naopak, stačí namíchat portfolio z těch správných titulů a vsadit na fenomén z úvodu článku. Totiž složené úročení.

Představte si globální tabákovou společnost Altria. Ta za poslední tři dekády vynesla investorům, kteří se jí zuby nehty drželi, takřka pětisetnásobek vkladu. Ne, akcie není v současnosti ani náhodou pětsetkrát dražší, než byla před třiceti lety. Klíčem k tomuto výnosu je však pravidelná, vysoká a reinvestovaná, tedy složeně úročená dividenda.

Obdobných dlouhodobých sázek je na trhu více, obvykle z odvětví, která sice často až tak dramaticky nerostou, ale daří se jim „jen“ stabilně dobře a přetékají penězi, které rok co rok vracejí svým akcionářům. Právě ty si dnes vezmeme na paškál a představíme si pět dividendově atraktivních titulů, z nichž některým navíc dávají experti do vínku jako bonus i růst jejich cen. Pojďme na to.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!