Jaroslav Bukovský: Švédský stůl jako truhla investorských pokladů aneb jak vydělat majlant na jídle
Existuje jeden velmi prozaický stav těla a následně potažmo i mysli, který může způsobit potenciálně dramatické investiční kiksy. Rozpoložení, v němž není radno dělat nejen investorská, ale prakticky ani jakákoli jiná důležitá životní rozhodnutí. Feel pack, který zbytečně akcentuje emoce, halí vnímání okolního světa do nekorektně šedivé deky a opomíjí v něm celou řadu klíčových, avšak jemných nuancí. Totiž obyčejný hlad. Prostě jak trefně tvrdívala reklama na nejmenovanou čokoládovou tyčinku, když máš hlad, nejsi to ty. I na hlad se dá ovšem jako na cokoli jiného nahlížet z různých úhlů pohledu. Hlad je totiž prakticky nevyčerpatelné investiční téma.
Pro oko burziána může být pastvou a hlavně výzvou pro mysl obyčejný snídaňový švédský stůl na dovolené. Pokud se bez kofeinu cítíte jako intelektuální balast lidstva, pak vaše první kroky povedou k automatu na aktuálně třicetiprocentní kafe. Co to znamená? Pro burziána není švédský stůl plný pokrmů, nýbrž komodit, jejichž vývoj cen je mnohdy podstatně zajímavější než jejich chutě.
Takže kafe je z jednoho pohledu prostě (ne)obyčejný ranní životabudič, ale z toho druhého, podstatnějšího, je momentálně médiem třicetiprocentního ročního růstu na burze. Celou tu nekonečnou dobu, co kávovar čůrkem upouští do hrnku nahnědlou tekutinu, lze elegantně strávit myšlenkami na to, jestli kafe dokáže svůj roční výkon na burze obhájit a jakým způsobem vlastně na kafe vsadit i jinak než jej prostě jenom vulgárně obyčejně vypít. Standardní snídaně se tak může stát zdrojem nečekané zábavy.
Vezměme z ošatky nejdříve dva pšeničné rohlíky. Pšenice za poslední rok podražila o deset a půl procenta. Není to růstový trhák jako třeba Wall Street, meme stocks, nebo třeba někteří z hráčů basketbalu, ale je to vysoko nad meziroční českou inflací. Alespoň zatím. Na rohlík položíme plátek sýra. I ten je ve své jisté okleštěné, standardizované podobě komoditou, která za poslední rok vydělala takřka třináct procent.
Počkejte, zapomněli jsme sýr podmazat máslem. Pokud to tak nemáte rádi, nedělejte to, ostatně roční výkon másla na burzách je 41 procent, takže snídaně by se mohla prodražit. Kdo se navíc mentálně nepopasuje s třiceti procenty plus za kafe, může zvolit jemněji zdražující čaj. Ten má na kontě za poslední rok "pouze" devatenáct procent.
Podstatně větší problém ovšem představují děti. Totiž abyste dobře rozuměli, máme na mysli nákladový problém na financování jejich snídaně. Děti ani netuší, jaké poklady před nimi na stole leží. Že zdánlivě obyčejný švédský stůl skrývá poklady, za něž by se nemusela stydět ani pirátská truhla. Žádá si dítě sklenku pomerančového džusu? Tak to je pořád ještě teprve prolog k velkému dramatu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
