Někdy mám pocit, že jako skupina plníme snad všechny normy, které existují, říká šéfka CSGM

Do firmy jste přišla z Finančního analytického úřadu, který se zaměřuje na boj s praním špinavých peněz, financováním terorismu a se šířením zbraní hromadného ničení. Tehdy jste sledovala v rámci právního oddělení zejména paragrafy a jejich plnění, dnes je to podobné?

Tehdy jsem díky tomu mohla jezdit do Bruselu a vyzkoušet si legislativní proces jako celek. Nejenom z evropského pohledu, ale i zavádění norem do českého práva a projít si s tím veškerá připomínková řízení, různé výbory na vládě a v Senátu. To byla neskutečná zkušenost, kterou jsem si přenesla sem do CSG, protože tady jsem před osmi lety začínala na pozici compliance manažera, který dohlíží na plnění všech předpisů, pravidel a norem. A to mi zůstalo dodnes, jen k tomu přibyla řada dalších úkolů.

Zmínila jste, že nemine prakticky den, aby se nemuselo finančním institucím něco dokládat. To souvisí s tím, že se firma zaměřuje mimo jiné na obranný a bezpečnostní průmysl?

Společnost CSG celkově dorostla rozměrů, kdy působíme i v řadě západních trhů, USA, Indii a jsme tak neustále pod dohledem různých finančních institucí a regulí prakticky všude po světě. A někdy jsou pravidla tak rozdílná, že mám pocit, že jsme snad splnili už úplně všechno, co existuje.

To zabere dost času, protože se to zřejmě musí řešit s každou firmou zvlášť.

Ano, ale beru to tak, že tuhle práci jsem si vybrala a hodiny nepočítám. Když jsem nastupovala, bylo na CSGM maximálně 50 lidí, teď už je nás pomalu tři sta. Je to jednoduše dynamické. Každý den přináší nové výzvy. A to je také to, co na této práci mám tak ráda. Je to náročné, na druhou stranu ale také nesmírně obohacující, protože se denně něco přiučíte. Poskytujeme servis společnostem ve skupině všude po světě a služby různého typu, od IT přes finance, HR, marketing, bezpečnost po právní poradenství. Samozřejmě tam, kde to dává smysl, a zároveň jsme prodlouženou rukou majitele v tom smyslu, že nastavujeme rámec fungování celé skupiny. Tedy určité standardy a model vedení, na jehož základě skupina funguje.

Říkáte, že nastavujete servis „tam, kde to dává smysl“. Co všechno tedy musejí firmy v rámci skupiny mít jednotné? Jak velký zásah to pro ně znamená?

Každá naše společnost je autonomní celek, který má svůj systém řízení a my jim do toho nemůžeme přímo zasahovat. Nicméně prostřednictvím nastaveného modelu řízení koordinujeme jednotlivé aktivity, aby se firmy mohly rozvíjet, zároveň jim ale v rámci skupinové vize stanovujeme určité minimální standardy, které musejí naplnit.

Michaela Katolická | Zdroj: e15 Michael Tomeš

Což jsou?

Aby fungovaly v rámci skupinové vize, její nastavené kultury a strategie. A to bez rozdílu, z jakého koutu světa pocházejí.

V praxi to probíhá jak?

Jakmile koupíme společnost, prochází klasickým integračním procesem. Ten je rozdělený na dvě základní fáze. První, kdy analyzujeme místní procesy, zvyklosti a fungování. A následně druhá, kdy se naše jednotlivá oddělení snaží vždy tu svou oblast sladit přes zmíněné standardy s fungováním a vizí celé skupiny. To samozřejmě není jednoduché, když je každá firma úplně jiná. A právě proto, přestože máme stanovený základní jednotný integrační proces, k nim musíme přistupovat individuálně podle toho, o jakou společnost jde, jaký má rozsah, co za činnost vykonává nebo v jaké zemi působí.

A daří se to? Nebo jste měla někdy pocit, že to už jde nad rámec možností?

Podle mě se to daří a projevuje se to v tom, že náš růst je exponenciální. Myslím si, že dnes už máme proces docela dobře nastavený. Ale samozřejmě že někde to jde jednodušeji, jinde hůře. Vždy záleží i na místní mentalitě a na tom, v jakém stavu se konkrétní společnost přebírá.

Místní mentalitě?

Ano. Například v Itálii mají třeba celý srpen volno. A obecně náš způsob fungování je pro některé státy velmi dynamický, protože tady se tlačí na výkon a oni nejsou často zvyklí, že věci se dějí tak rychle. Pro nás to zase znamená přizpůsobit se v tom, že hlavním jazykem je už angličtina nebo že musíme být velmi flexibilní, protože se pracuje v různých časových pásmech. Nůžky pracovního dne se tím rozevírají.

Jak dlouho v průměru trvá, než se firmy, které se do CSG přidají, takzvaně sladí na jednu notu?

To je také dost různorodé. Když například vezmu naši poslední loňskou akvizici Kinetic Group, která sdružuje několik předních amerických výrobců malorážového střeliva, to vůbec nejde srovnávat s akvizicí nějaké malé společnosti v Evropě. Ale vždycky platí, že první tři měsíce jsou naším interním deadlinem pro prvotní fázi integrace. Pak nastává druhá a většinou do půl roku máme to zásadní hotovo. Ale ještě ke zmíněné společnosti The Kinetic Group, dříve byla toto společnost veřejně obchodovaná na burze, takže měla už ve chvíli integrace do CSG velmi vysoce nastavené vlastní standardy. Přesto se s nimi prochází standardním integračním procesem a ladí se s našimi hodnotami a vizemi.

Co vás čeká v nejbližší době?

Teď jde o takový kontinuální proces stabilizace. Pro nás jako pro servisní organizaci je neustálou výzvou jednak držet krok s růstem skupiny a změnami, které to přináší. Ale zároveň i s technologickým rozvojem, příležitostmi na trhu a inovacemi tak, abychom neztratili nic na efektivitě a kvalitě v poskytování služeb. Jednoduše abychom byli schopni „stíhat“ skupinu CSG jako takovou, protože my jsme ti, kteří by našim společnostem měli zajistit maximální možnou podporu. A to musíme být schopni kapacitně, technicky i profesně zvládnout, což je neustálá výzva. Aktuálně je ale před námi i nová evropská legislativa v oblasti kyberbezpečnosti NIS2. Platí i pro naše společnosti a na nás coby servisní organizaci spadne řada náročných úkolů. CSGM musí zajistit, abychom byli v souladu se všemi novými požadavky ve všech našich firmách.

Máte pod sebou téměř tři sta lidí, převážně muže. Jak se vám s nimi pracuje?

Tohle prostředí mi naprosto vyhovuje. Odjakživa jsem zvyklá pracovat v mužském kolektivu. Jasně, někdy je to výzva, ale nikdy jsem to nevnímala jako překážku. A musím říct, že jsem takto spokojená. Je pravda, že jsem v životě měla štěstí na lidi, a tým tady v CSG celkově je profesně i lidsky naprosto perfektní. Vlastně jsem se nikdy pořádně nezamýšlela nad tím, jestli je v něm hodně nebo málo mužů. Já je beru jako tým, který je perfektní nezávisle na tom, jakého jsou pohlaví. __