Papírové peníze v krizi důvěry
Podle řady odborníků jde jen o přirozený protipohyb na cestě vzhůru. Především strach z inflace je hnacím motorem pro další investice do zlata. Problém zadlužení západoevropských států určitě nebude vyřešen přes noc.
Samotná ztráta důvěry může znamenat konec papírových peněz. Materiální hodnota peněz je obvykle jen zlomkem z celkové peněžní hodnoty. Pokud zmizí akceptace papírových měn jako platebního prostředku, nedostanete za ně prakticky nic. Ekonomické důsledky by byly katastrofální.
Řízená inflace
Tak daleko to nemusí dojít. Zlato se třpytí i v inflačním prostředí. Tak lze pomalu, ale jistě splatit dluhy. Tento scénář se v současné situaci jeví jako žádoucí. Všudypřítomnou vysokou likviditu, která na trhy přináší také inflační rizika, nelze rozhodně podcenit.
Evropská centrální banka a americký Fed před nedávnem oznámily, že budou i v následujících měsících zásobit banky takřka neomezenou likviditou. Fed si drží odstup od opětovného odkupního programu, vymění pouze krátkodobé státní dluhopisy za dlouhodobé (T-bonds), což bilanci centrální banky dále nezatíží.
Zdá se však, že ve střednědobém horizontu neexistuje žádná cesta, která by zabránila znehodnocení peněz, i když konjunktura v současnosti pokulhává. Pokud roste inflace, je investice do věcných aktiv ověřeným receptem na ochranu majetku.
V 80. letech vládla na trzích politika vysokých úrokových sazeb. Inflace v USA vzrostla dočasně až na úroveň 15 procent. Cena zlata dosáhla tehdy rekordních 850 dolarů. S ohledem na dnešní kupní sílu by to odpovídalo reálné ceně zlata dokonce na úrovni 2 530 dolarů, pokud bychom vzali jako srovnávací benchmark index amerických spotřebitelských cen. Tato skutečnost dává zlatu další výrazný růstový potenciál. Kov tak může bez problémů překonat nedávno dosažené „all time high“.