„Pokud nastane globální otřes, postihne to i Izrael, který exportuje do USA a eurozóny. Turbulence vydrží na trzích další týdny,“ řekl Bloombergu Ron Eichel z Meritav Investments House.
Obecně se čeká, že kvůli eskalaci napětí vzrostou rizikové přirážky na dluhopisech. To může dát Americe další ránu. JP Morgan odhaduje, že snížení ratingu přijde USA na sto miliard dolarů ročně kvůli zvýšení nákladů na splátky dluhů. Celkový dluh USA vzrostl za posledních deset let z 5,95 bilionu dolarů na aktuálních 16,7 bilionu. Průměrný ekonomický růst byl přitom 1,4 procenta ročně. USA za obsluhu dluhu loni zaplatily přes 400 miliard dolarů. Zvýšení nákladů na dluh bude komplikovat snahy o rozpočtové úspory.
Podle Mohameda El-Eriana z fondu Pimco může snížení ratingu USA ohrozit prestižní hodnocení dalších států. „Vzrostou otazníky nad dalšími členy AAA - klubu,“ říká. S & P aktuálně hodnotí nejvyšším ratingem osmnáct zemí. Spekuluje se, že brzy by o nejvyšší rating mohla přijít například Británie, kde státní dluh dosahuje 80 procent HDP.
„Downgrade ratingu bude dále zpomalovat růst a vytváření míst v americké ekonomice. Bude to další rána slabému obchodu a spotřebitelské důvěře,“ říká El-Erian. Opačný názor zastává Waren Buffett. Podle něj S & P snížením ratingu chybovala a návrat do recese ekonomice nehrozí. Buffet je spoluvlastníkem konkurenční agentury Moody’s, která hodnotí kredibilitu Ameriky stále na nejvyšší úroveň.
Kromě výnosů dluhopisů bude pravděpodobě výsledkem snížení ratingu růst úrokových sazeb, za které si banky vzájemně půjčují. To může prodražit úvěry.
Otázka visí nad dolarem jako rezervní měnou. Světové centrální banky drží v dolarech 61 procent rezerv. K výprodeji pravděpodobně nedojde, neboť dolar nemá v jiných měnách konkurenci. Euro je v ohrožení, jenů či franků je na trhu poměrně málo a na zlatě se vytvořila cenová bublina.
