Akciový index MSCI pro rozvíjející se trhy využívá řada velkých investičních fondů. Čínští činitelé v posledním půl roce usilovně pracovali na tom, aby obavy MSCI rozptýlili. Počítali přitom s tím, že zahrnutí čínských titulů obchodovaných na čínských pevninských burzách do tohoto indexu by během příštích deseti let mohlo do čínských akcií přilákat kapitál v objemu 400 miliard dolarů.
Překvapivé rozhodnutí podle analytiků poukazuje na výhrady, které mají velcí světoví institucionální investoři vůči aktivům v čínské měně. Čínské finanční trhy mají za sebou turbulentních 12 měsíců. Akcie se v jednu dobu propadly o 40 procent. Poté následovaly mohutné státní intervence a bezpříkladný odliv kapitálu, což vyvolávalo tlak na čínskou měnu.
„Rozhodnutí poukazuje na mnohem větší problém, kterým je neochota mezi světovými investory vkládat prostředky do jüanových aktiv,“ uvedl podle agentury Reuters generální ředitel investičně poradenské společnosti Z-Ben Advisors Peter Alexander. V Číně se přitom nachází druhý největší akciový trh světa a třetí největší trh s dluhopisy, uvedl také.
Remy Briand z MSCI dnes podle Reuters novinářům sdělil, že investoři vyjadřovali obavy týkající se přidělování investičních kvót a měsíčních omezení pro převod kapitálu zpět do zemí, odkud se do Číny předtím dostal.
Čínský regulátor pro cenné papíry dnes uvedl, že jakýkoli srovnávací světový akciový index, ve kterém chybí akcie společností sídlících v Číně a obchodovaných na tamních pevninských burzách, je neúplný. Nejnovější rozhodnutí ale čínské reformy zaměřené na větší otevřenost tamních trhů neovlivní.