Zahraniční investory začíná pálit pod nohama ruská půda a zbavují se tamních investic. Moskevská burza se jen během prvních dvou lednových týdnů propadla až o šestnáct procent, zejména zahraniční burziáni ale nešetří ani dluhopisy ruské vlády. Kreml je tak nucen těm svým neustále připlácet. Důvodem je hrozící konflikt s Ukrajinou a potenciální tvrdé sankce vůči Moskvě, které mohou investorům zmrazit jejich peníze.
„Spojené státy a Evropa hrozí Rusku odříznutím od západního finančního systému a restrikcemi na export ropy a plynu. Možné jsou také sankce vedoucí k omezení obchodování s ruskými dluhopisy, které by vedly k masivním výprodejům ze strany institucí vyspělého světa,“ uvádí analytik společnosti Fichtner Tomáš Tyl. Sankce by podle něho měly zásadní vliv jak na ceny ruských akcií a dluhopisů, tak na ruskou ekonomiku a finanční systém.
V epicentru investorské skepse jsou zejména banky. Součástí sankcí by totiž mohlo být odstřižení od mezinárodního platebního systému Swift. „To by ruským bankám zasadilo smrtící ránu. Fakticky je to ekonomický ekvivalent vyhlášení války,“ připomíná portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Symbolem hrozeb pro sektor je například dvacetiprocentní lednový pád akcií Sberbank.
Kreml se už nyní potýká s tím, že si nové peníze dokáže půjčit jen za cenu dramaticky rostoucího úroku. Zatímco ještě na počátku ledna byla ruská vláda schopná si na pět let půjčit za roční úrok jen těsně přesahující osm procent, v polovině měsíce už investoři za stejný papír požadovali úrok blížící se deseti procentům. Obdobně Rusku zdražily půjčky ostatních splatností. Investoři se připravují na situaci, kdy by se ruské státní bondy zbortily jako dominové kostky.
„V reakci na sankce by dluhopisy mohly být vyřazeny z různých indexů a následovaly by tak plošné výprodeje ze strany fondů. To by vedlo k masivnímu nárůstu tamních dluhopisových výnosů. Ruské veřejné finance by se tak dostaly pod obrovský tlak,“ připomíná portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler s tím, že relativně dobrou zprávou pro Kreml je, že velkou většinu ruského dluhu drží tamní investoři, kteří jsou stabilnějšími věřiteli oproti těm zahraničním.
Ruský konflikt navíc přichází pro Kreml v tu nejméně vhodnou dobu. Globální kapitál má totiž v nemilosti rozvíjející se trhy, kam Moskva stále spadá. Jen během uplynulého roku tak například spadl akciový index MSCI mapující rozvíjející se trhy o téměř 14 procent. Světové akcie jako celek naopak za stejné období o více než 13 procent podražily.
„Burziáni se vyhýbají zejména takovým rozvíjejícím se zemím, které bojují s vysokou inflací. To je přesně případ Ruska, kde ceny v prosinci meziročně vzrostly o 8,4 procenta,“ dodává Pfeiler. Základním scénářem nicméně podle ekonomů v tuto chvílí zůstává, že ke konfliktu obou zemí nedojde.
