Celosvětově nižší ceny ropy znamenají, že se úspory přesouvají od producentů směrem ke spotřebitelům. Cena barelu severomořské ropy Brent klesla od začátku léta o zhruba 30 dolarů. Loni se ve světě v průměru vytěžilo 40 milionů barelů denně.
Pokud současné ceny vydrží, znamenalo by to pro spotřebitele úsporu téměř 440 miliard dolarů. Společnosti Pira Energy spočítala, že pokles ceny barelu ropy Brent o deset dolarů se rovná dodatečnému růstu globální ekonomiky o 0,13 až 0,18 procenta ročně.
Američané šetří stovky dolarů
Ve Spojených státech již klesla průměrná cena galonu (3,8 litru) nejlevnějšího benzinu pod tři dolary (66 korun). Spojené státy jsou více závislé na automobilové dopravě a průměrná domácnost při současných cenách ušetří pět set dolarů ročně. Pokles ve zbytku světa je o něco pozvolnější, v Česku byli například provozovatelé čerpacích stanic obviňováni z ignorování klesajících cen benzinu na rotterdamské burze, čímž si měli navyšovat své marže.
„Důvodem klesající ceny ropy je ochabující poptávka, vysoká produkce a rostoucí zásoby. Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává pro letošní rok nejpomalejší růst poptávky po této komoditě od roku 2009, což by zavinilo další pokles cen ropy. Inflace v posledních měsících slábne, což je důsledek citelně levnější ropy a nízké ceny benzinu,“ napsala analytička společnosti Colosseum Eva Mahdalová.
Podle dat společností IHS a RBC potřebují dražší projekty těžby z břidlicových písků ve Spojených státech cenu ropy nad 115 dolary, aby nebyly ve ztrátě. Takzvaný bod zlomu u podobných nových lomů v Kanadě leží na sto dolarech za barel.
Nyní se již nevyplácejí ani nákladné podmořské vrty, které má Norsko, Velká Británie či Brazílie, jejich náklady jsou totiž 80 dolarů na barel. Podle analytiků by ceny ropy mohly začít opět růst, pokud se v nerentabilních projektech při nízkých cenách zastaví těžba.
Nafouknutý rozpočet
Rychlý růst cen ropy po pádu v krizových letech 2008 a 2009 přiměl řadu zemí, jejichž ekonomiky jsou na prodeji černého zlata závislé, věřit, že ceny mohou jít jedině nahoru. Například Venezuela potřebuje – díky dotování domácích cen benzinu – cenu ropy nad 160 dolarů za barel, aby měla vyrovnaný rozpočet, íránští vládci zase doufají, že ceny ropy se vrátí nad 130 dolarů za barel.
Závislost na příjmech z prodeje ropy je známá u Saúdské Arábie, která potřebuje cenu barelu ropy na 90 dolarech, aby měla vyrovnaný rozpočet a to navzdory tomu, že ropu těží nejlevněji na světě. „Saúdskou Arábii stojí vytěžit barel ropy pouhé čtyři dolary,“ zdůrazňuje Friedrich Strasser, partner v rakouské privátní bance Gutmann.
Těžba klesá, ceny také
Fenomén období před deseti lety, kdy se ze všech stran ozývalo, že svět už je za vrcholem těžby ropy a nová a malá naleziště v nejlepším případě zpomalí nárůst cen černého zlata. Situace tehdy byla poněkud odlišná. Ceny ropy utěšeně rostly až na maximum 147 dolarů dosažené v roce 2008. V tu dobu už byly debaty o barelu za více než 200 dolarů naprosto běžné.
Cena ropy Brent
Mezi roky 2001 a 2007 se denní těžba ropy zdvojnásobila ze čtyřiceti na osmdesát milionů. Loni byla ale opět na čtyřiceti milionech. Tedy o 13 let zpátky. Hlavním důvodem k omezenému růstu a současnému poklesu cen ropy byl vzestup Spojených států jako producenta ropy, protože se jim povedlo začít se ziskem těžit ropu z břidlic a dalších dříve nedostupných zdrojů.
Až donedávna pomohlo více ropy vytěžené ve Spojených státech limitovat vliv poklesu produkce v neklidných zemích jako v Libyi. Ale těžba v těchto zemích se letos začala opět zvedat a poptávka velkých odběratelů ropy, především Číny, letos stagnovala. Více ropy a menší poptávka odstartovaly v červnu pád cen černého zlata z více než 110 dolarů za barel na současných méně než osmdesát. Debata o docházejících zásobách nebude na pořadu dne ještě po dlouhou dobu.
