Finance Watch se sídlem v Bruselu je nevládní organizací lobbující za zájmy široké veřejnosti, která nabádá Evropskou unii, aby udržela současný tvrdý postoj vůči těmto aktivitám. V novém dokumentu se například uvádí, že vysokofrekvenční obchody, které tvoří ve Spojených státech sedmdesát procent všech obchodů, stahují z trhů likviditu a používání komoditních indexů vede k růstu vyšších cen, především zemědělských komodit.
Thierry Philipponnat, generální tajemník organizace Finance Watch, v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že finanční trhy by měly sloužit výhradně jako místo setkávání dodavatelů kapitálu a těch, kteří ho potřebují. „První směrnice Mifid selhala v zajištění lepšího místa setkávání. Je tu akutní potřeba přesměrovat kapitál z krátkodobého spekulativního využívání do dlouhodobějších investic přínosných pro ekonomiku,“ tvrdí Philipponnat.
V Česku patří k nejznámějším tvářím algoritmického obchodování Karel Janeček a jeho společnost RSJ, která se na svém webu chlubí, že patří k největším poskytovatelům likvidity na světových finančních trzích. Odpůrci vysokofrekvenčního obchodování tvrdí pravý opak.
Vyšetřování „flash crashe“ z května 2010, kdy se trhy během okamžiku propadly o desítky procent, ukázalo, že stažení likvidity „bleskovými“ obchodníky k propadu výrazně přispělo.
Algoritmické obchody čekají zlé časy
Jeden z nejnovějších návrhů, jak znepříjemnit vysokofrekvenčním obchodníkům život, se v centru Evropské unie objevil minulý měsíc. Německý poslanec Evropského parlamentu Markus Ferber navrhuje, aby každý, kdo posílá z počítače nákupní či prodejní příkazy na burzovní parkety a další obchodní systémy, musel akcie či finanční deriváty držet po stanovenou minimální dobu. Evropská unie si od toho slibuje zpomalení extrémně rychlého obchodování. Návrh již prošel počátečními koly schvalování.
