Ruská federace dosáhla vrcholu svých zlatých rezerv za posledních 17 let, kdy je v čele země Vladimir Putin. Jen ve druhém čtvrtletí si Rusko připočetlo 38 procent zlata nakoupených centrálními bankami.
Rusko k opětovnému nákupu zlata přistoupilo v době finanční krize, dalším impulzem však byla také zhoršující se politická situace federace v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Tempo nákupu tak země až zdvojnásobila oproti minulým letům. A to přesto, že jeho cena v posledním roce a půl mírně rostla.
Analytici jako hlavní důvod nákupů vidí sankce, které na ruskou ekonomiku uvalily západní země. „Zlato je aktivum, které je nezávislé na jakékoliv vládě,“ řekl pro Bloomberg analytik Matthew Turner ze společnosti Macquaire. Zatímco zásoby zlata se dostávají do rekordních výšin, země naopak omezila nákup zahraničních měn.
Analytici očekávají, že pokud bude Rusko pokračovat v nákupu cenného kovu stejným tempem, překoná uplynulé dva roky, ve kterých koupilo ročně 200 tun zlata. V současnosti má Rusko ve svých zásobách asi 1716 tun zlata, nachází se tak těsně za Čínou.
Větší zásoby cenného kovu má ještě Francie, Itálie, Německo a Spojené státy. USA měly v loňském roce více než 4,5 tisíce tuny zásob zlata. Pro srovnání - na začátku roku měla ČNB 9,62 tuny zlata, jeho množství však průběžně klesá.
Ruská centrální banka odmítla nákup zlata komentovat, podle dostupných informací jsou však veškeré zásoby umístěné přímo v Rusku.
Země však nepatří jen mezi státy s největší zásobou cenného kovu, řadí se totiž také mezi tři nejvýznamnější producenty zlata na světě. To umožňuje centrální bance nakupovat rezervy přímo od ruských producentů, ne na volném mezinárodním trhu.
