Rusnok: Padl mýtus koruny jako stabilní měny, usnadní to zavedení eura

Jiří Rusnok

Jiří Rusnok Zdroj: ctk

ČTK
Oslabení koruny vyvolané Českou národní bankou nahrává plánům na zavedení eura, řekl člen bankovní rady ČNB a pravděpodobný budoucí guvernér banky Jiří Rusnok. Centrálním bankéřům se totiž podle Rusnoka podařilo zbourat mýtus koruny jako stabilní a postupně posilující měny. Podle prezidenta Miloše Zemana, který plánuje Rusnoka do čela centrální banky příští rok jmenovat, přitom zásah ČNB zavedení eura oddálil.

ČNB proti posilující koruně zasáhla v listopadu 2013, aby zabránila deflaci, která by mohla oslabit hospodářský růst. Centrální banka chce korunu udržet slabší než 27 korun za euro minimálně do poloviny příštího roku.

Zeman intervence kritizuje, označil je za ekonomicky neefektivní. V pondělí prezident řekl, že Česko by při možném přijetí eura nemuselo kvůli intervenci ČNB přijímat společnou měnu v tak výhodném kurzu, jako dříve Slovensko.

Rusnok nesouhlasí se Zemanovým názorem, že plán ČNB držet korunu slabší fakticky vede k odkladu zavádění eura. „Myslím, že naopak vede k přiblížení se k euru,“ řekl Lidovým novinám. Intervence v listopadu 2013, kdy ještě Rusnok nebyl v bankovní radě, podle něj zbouraly mýtus české měny. „Byl to mýtus pevné, stabilní, pomalu, ale jistě posilující české koruny,“ uvedl.

Rusnok připustil, že by si Zeman přál, aby politika oslabené koruny co nejdříve skončila. „To je sice možné, ale my jsme instituce, která se nemůže řídit tím, co preferují političtí představitelé,“ cituje Rusnoka deník. Zeman v minulosti uvedl, že v bankovní radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Za nezávislost ČNB se následně postavili někteří politici a podnikatelé.

Průzkum: Platit eurem nechce 85 procent dotázaných
Postoj lidí k přijetí společné evropské měny se během posledních dvou let příliš nezměnil. Proti zavedení eura je 85 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro Fórum Zlaté koruny. V říjnu 2013 bylo proti zavedení eura 87 procent lidí.
Pro urychlené zahájení příprav na přijetí eura se v průzkumu vyslovilo 12 procent lidí, zatímco před dvěma roky to bylo sedm procent lidí. Nejméně negativní jsou k přijetí eura vysokoškoláci, vyplývá z průzkumu. Provedla jej společnost Ipsos na počátku dubna mezi tisíci respondenty z celé ČR.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny v roce 2020. Na stanovení takového termínu ale podle předsedy vlády v koalici neexistuje shoda. Přijetí eura dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, na schůzce s ním se Sobotka počátkem dubna shodli na potřebě zintenzivnit o tomto tématu debatu.
Během jara by se tak k tématu vstupu do eurozóny měl Zeman a Sobotka sejít s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem a členem bankovní rady ČNB Jiřím Rusnokem, kterého Zeman plánuje příští rok jmenovat na Singerovo místo.
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky.