Aktualizováno: Sedm statečných ztrácí kouzlo. Nvidia i Tesla oslabily o sedm procent, nepřesvědčil ani Amazon
Americké akcie postihl po týdnu další výraznější pokles. Nevyhnul se ani titulům, které tvoří pomyslnou Sedmičku statečných. Takové označení nesou firmy Alphabet, Amazon, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Nvidia a Tesla, které se donedávna vymykaly zbytku trhu zejména masivním růstem své hodnoty v důsledku opakovaného překonávání odhadů své ziskovosti. Aktuální výsledková sezona i rostoucí obavy z recese ve Spojených státech ale nabourávají i postavení dosud téměř až zázračně vydělávajícího Big Techu. Index technologických akcií Nasdaq ztratil 2,3 procenta, široký index S&P 500 umazal 1,4 procenta.
Až na Nvidii byly v průběhu čtvrteční noci známy finanční výsledky všech ostatních firem z pomyslné sedmičky. Investory příliš nenadchly. Amazon ve čtvrtek večer ohlásil příjmy ve výši necelých 148 miliard dolarů, analytici ale čekali ještě o půl miliardy lepší čísla. Na mimoburzovním trhu Amazon ztrácel více než pět procent. Naopak Apple odhady svých výnosů překonal o více než miliardu, utržil skoro 86 miliard dolarů a krátce po uzavření trhů měly jeho akcie na rozdíl od Amazonu, Microsoftu nebo od Alphabetu našlápnuto k růstu.
Varování všem nekonečně pozitivním burziánům vyslal už v úterý Microsoft, jehož tržby z cloudových služeb zaostaly za očekáváním. Akcie firmy potom na mimoburzovním trhu ztrácely až osm procent. A to i přesto že čistý zisk společnosti během letošního druhého čtvrtletí vzrostl meziročně o deset procent. Během čtvrteční seance odepsal Microsoft další tři desetiny procenta, Nvidia a Tesla dokonce sedm. Podle serveru CNBC se na trhy vkrádá strach z hospodářské recese, který nemírní ani vyhlídky na možné, od covidové pandemie první snížení úrokových sazeb ze strany Fedu příští měsíc.
„Úrokové sazby v Evropě a ve Spojených státech půjdou dolů daleko rychleji, než si všichni myslíte,“ předestřel tyto obavy už před týdnem ve svém příspěvku na síti X investor a spoluzakladatel skupiny Pale Fire Capital Jan Barta.
VIDEO: Nejlepší dlouhodobá investice jsou akcie, říká v pořadu FLOW Martina Špacírová, finančnice a ekonomka, která pracuje pro skupinu Hartenberg Holding.
Některé jiné varovné předpovědi týkající se akcií nebo makroekonomiky se ale už stihly alespoň částečně naplnit. Například šéf analytické společnosti Gavekal Research Louis-Vincent Gave minulý týden podle agentury Bloomberg ohlašoval příchod korekce hodnoty technologických gigantů, která by vrátila „nesmyslně přepálené“ tržní hodnoty těch nejpopulárnějších akcií zpátky na zem. Nebo aspoň blíže.
„Valuace technologických obrů se postupně staly obhajitelné jen těmi nejodvážnějšími prognózami vývoje monetární politiky a růstu ekonomiky i tržeb těchto firem. Takovýto druh tržního extrému zkrátka nemůže vydržet,“ myslí si podle stejného zdroje portfolio manažer společnosti Marlborough Group James Athey.
Drahé jako voda s cukrem
Tento pohled ale řada českých investorů nesdílí. Například Jaroslav Šura, který právě na americké technologické obry dlouhodobě sází, nedávno upozornil, že pohledem klasické základní metriky vyjadřující poměr ceny za akcii k zisku na akcii (takzvaný P/E ukazatel) se může například vlastník Googlu jevit ještě levně.
„Akcie společnosti Alphabet mají nižší P/E než akcie firmy prodávající oslazenou vodu a firmy prodávající prací prášky,“ srovnal na sociální síti X valuaci technologického gigantu se společnostmi Coca-Cola a Procter & Gamble, které řada burziánů vnímá jako ztělesnění takzvaných defenzivních akcií. Tedy takových, kterým se vyhýbají nejen ty nejtěžší dopady ekonomických recesí, ale i nákupní šílenství ze strany nezkušených investorů. O to stabilnější růst by pak teoreticky mohly takové tituly nabízet.
Z pomyslných Magnificent Seven je ale právě Alphabet tou akcií, která má poměr P/E nejnižší. Za jeden dolar zisku jsou investoři ochotni zaplatit podle portálu Ycharts 25 dolarů, v případě firem jako Nvidia nebo Tesla je to více než dvakrát tolik. O mimořádném postavení sedmičky výjimečných akcií svědčí také skutečnost, že jejich souhrnná tržní hodnota dokonce mírně převyšuje panevropský akciový index Stoxx 600. A jak popsal server CNBC, hrstka těchto technologických gigafirem tvoří zhruba třetinu hodnoty širokého amerického indexu S&P 500.
To samo o sobě ještě nemusí signalizovat problém, jak pro CNBC vysvětlil John Rekenthaler, viceprezident pro výzkum v analytické společnosti Morningstar. Podobně koncentrovaný byl akciový trh například koncem padesátých nebo začátkem šedesátých let a nevedl si špatně, dodává expert.
Ošemetná umělá inteligence
Zatřást současnými valuacemi amerických technologických gigantů ale může také další vývoj fenoménu, který jim dosud pomohl k pohádkovému nárůstu tržní kapitalizace. Ostatně hodnota Nvidie, Microsoftu a v menší míře také Alphabetu, Applu a Mety se alespoň částečně odvíjí také od důvěry investorů ve schopnost těchto korporací profitovat z rozmachu umělé inteligence.
Červnová studie banky Goldman Sachs ale naznačuje, že jde navzdory obřím pokrokům ve vývoji AI, přesněji generativních jazykových modelů, o slepou důvěru. „Technologie umělé inteligence je mimořádně nákladná a k ospravedlnění takové finanční náročnosti potřebuje být schopna řešit opravdu komplexní problémy. K tomu ovšem není uzpůsobena,“ cituje studie hlavního analytika akciových trhů v Goldman Sachs Jima Covella.
„Ty opravdu převratné změny nenastanou hned. Pokud vůbec nějaké přijdou, tak se objeví během příštích deseti let,“ uvádí tamtéž profesor ekonomie na Massachusettském technologickém institutu Daron Acemoglu.
Podle něj takzvaná umělá inteligence do deseti let ovlivní méně než pět procent pracovních činností. Výsledky technologických gigantů, a zejména jejich schopnost nadále dosahovat čistého zisku v řádu desítek miliard dolarů ale naznačují, že si finanční dobrodružství typu investic do rozvoje umělé inteligence zatím mohou dovolit.
