Skončilo staromódní určování ceny zlata

Londýn vždy byl centrem světového obchodu se zlatem. Zobchodují se tam tři čtvrtiny světového obchodu se zlatem. Minulý týden v britské metropoli skončilo tradiční stanovování ceny žlutého kovu. To se ze smlouvání pár bankéřů nyní definitivně přesunulo do digitálního věku.

Stejným způsobem se určující cena zlata stanovovala od roku 1919. Každodenní schůzky v bance NM Rothschild se účastnilo pět obchodníků se zlatem a zástupce britské centrální banky Bank of England. Původními účastníky licitací byly krom NM Rothschild také slavné banky Mocatta & Goldsmid, Samuel Montagu, Sharps Pixley či Johnson Matthey Bankers.
Do minulého čtvrtka měly osud ceny zlata ve svých rukách pouhé čtyři banky. Barclays, HSBC, Société Générale a Scotiabank prostřednictvím své dcery Scotia-Mocatta. NM Rothschild ze hry odešel před jedenácti lety, když skončil s obchodem se zlatem na londýnském trhu.

Za posledních šestadevadesát let moderní technologie přece jen trochu pronikly i do tradičního londýnského bankovního světa. Každodenní schůzky v půl jedenácté dopoledne a ve tři odpoledne se mezi čtyřmi zmíněnými bankami v posledních letech konaly prostřednictvím zabezpečeného konferenčního hovoru. Za to mohla do velké míry skutečnost, že finanční instituce se v londýnské metropoli rozprchly z kompaktní čtvrti City do všech částí města, především Canary Wharf na východě Londýna.

Vyšší transparentnost
Potřebu vyšší transparentnosti určování ceny zlata vyvolala loňská kauza. Banka Barclays dostala pokutu 26 milionů liber za to, že její obchodník údajně manipuloval s cenou. Od té doby oznámili američtí regulátoři, že kvůli manipulování s cenou drahých kovů vyšetřují deset bank.

Konferenční hovor probíhal tak, že předseda navrhl cenu poblíž hodnoty, za kterou se zlato obchodovalo na trhu. Každá ze čtyř bank tuto cenu nabídla svým klientům – finančním institucích a zpracovatelům zlata – s otázkou, zda chtějí koupit či prodat. Pokud chtěli všichni prodávat, cena se snížila a naopak. Šlo to tak dlouho, než se počet kupujících a prodávajících vyrovnal. Londýnská vyhlašovaná cena zlata je i v době elektronického obchodování důležitá, protože se jí řídí těžaři, centrální banky či šperkaři.

Od pátku se cena určuje modernějším způsobem. Ke čtyřem bankám ze starého zřízení přibyla také švýcarská UBS a na spadnutí je i ohlášení šestého člena. Do budoucna by se na stanovování ceny mělo podílet více bank. Ve hře je několik čínských zástupců, ale zatím není nic definitivního. Nový systém slibuje větší transparentnost, protože by se objednávky měly objevovat v reálném čase a cena aktualizovat každých 45 sekund namísto dvakrát denně.