Historicky největší odměna, kterou se kdy jakákoliv americká firma chystala vyplatit svému manažerovi, pravděpodobně zůstane jen na papíře. Soud ve státě Delaware zrušil dohodu o vyplacení odměny 55,8 miliardy dolarů, kterou v roce 2018 uzavřel výrobce elektromobilů Tesla se svým ředitelem Elonem Muskem Verdikt dal za pravdu investorovi, podle kterého byla výše odměny nepřiměřená a nespravedlivá vůči akcionářům.
Odměna Muskovi měla být vyplacena po částech při splnění stanovených cílů. Žaloba uváděla, že Tesla investory oklamala, protože naznačovala, že splnění stanovených cílů je velmi obtížné, zatímco ve skutečnosti to tak podle žaloby není. Mezi výkonnostními cíli, které bylo nutné splnit, je například určitá ziskovost firmy a cena jejích akcií na burze.
Vedení Tesly tvrdilo, že dohoda byla uzavřena proto, aby Musk coby jeden z nejdynamičtějších podnikatelů na světě nadále věnoval pozornost firmě. Soudkyně Kathaleen McCormicková však rozhodla, že Tesla a Muskovi právníci nebyli schopni prokázat, že akcionáři byli při hlasování o odmněně dotatečně informováni. Musk měl navíc v té době silné vazby na osoby pověřené vyjednáváním za Teslu. Výši odměny McCormicková označila za nepochopitelnou částku, která není spravedlivá vůči akcionářům. Balíček byl podle ní také vyjednán řediteli společnosti, kteří se nechali strhnout Muskovou rétorikou a jeho vystupováním.
„Vzhledem k tomu, že soud shledal, že Musk má kontrolu nad správní radou, je těžké takovou transakci ospravedlnit,“ řekl BBC profesor právnické fakulty na Boston College Brian Quinn.
Musk chce mít na Teslu větší vliv
Musk v reakci na verdikt na sociální sítí X napsal: „Nikdy si nezakládejte firmu ve státě Delaware“. Následně nechal uživatele sítě hlasovat o tom, zda má Tesla přesunout své korporátní sídlo do Texasu, kde má své fyzické ústředí.
Musk je generálním ředitelem a hlavním akcionářem Tesly. Velkou část svého podílu v Tesle prodal, aby mohl koupit síť X, tehdy pod názvem Twitter, a v současnosti vlastní asi 13 procent akcií Tesly.
Nedávno se Musk vyjádřil, že ho znepokojují investice Tesly do technologií umělé inteligence (AI) a že by rád měl v Tesle 25procentní podíl. Podle něj současná akcionářská struktura činí Teslu zranitelnou vůči převzetí investory s pochybnými zájmy. Chtěl by mít i větší kontrolu nad jejím směřováním. Musk vlastní také několik dalších firem, kromě X například vesmírnou firmu SpaceX a výrobce mozkových čipů Neuralink.
Rozhodnutí přichází v době, kdy Tesla varuje před zpomalením růstu a kdy odvětví elektromobilů přehodnocuje poptávku. Tesla se pod Muskovým vedením stala nejhodnotnějším výrobcem automobilů na světě, ale velká část této hodnoty je založena na očekávání průlomových objevů, jako je samořízené robotaxi. Soud také rozhodl v době, kdy Tesla připravuje další kolo jednání s Muskem o odměnách.
Čtvrtina majetku
Musk ve funkci ředitele nepobírá žádnou mzdu. Desetiletá dohoda o odměnách, kterou Musk uzavřel v roce 2018, by při úterní závěrečné ceně akcií Tesly měla hodnotu zhruba 51 miliard dolarů. To je asi čtvrtina hodnoty Muskova majetku, který časopis Forbes odhadl přibližně na 210 miliardy dolarů. Bez této čtvrtiny by byl Musk až třetím nebohatším člověkem v žebříčku, nyní pořadí dlouhodobě vede.
V rámci balíčku odměn byly Muskovi uděleny opce na zhruba 304 milionů akcií, které si může koupit za cenu přibližně 23,33 dolaru za kus. V úterý akcie uzavřely na ceně 191,59 dolaru. Musk dostal přiznáno všech 12 splátek, protože Tesla dosáhla stanovených provozních cílů. Podle McCormickové Musk zatím žádnou opci nevyužil, jakmile tak učiní, musí si akcie ponechat pět let, než je prodá.
Tržní hodnota Tesly v době, kdy byl balíček sjednán, činila 50 miliard dolarů. V roce 2021 se krátkodobě vyšplhala nad jeden bilion dolarů, v současnosti činí zhruba 600 miliard dolarů.
Analytik výzkumné společnosti Equilar Amit Batish v roce 2022 odhadl, že Muskův balíček je přibližně šestkrát vyšší než kombinovaný příjem 200 nejlépe placených vedoucích pracovníků v roce 2021, upozornila agentura Reuters.
