Deutsche Bank zažila v závěru týdne nejrušnější okamžik ve své burzovní historii. Na Wall Street změnilo během jediného obchodního dne majitele pět procent všech akcií německé banky, což znamenalo největší nápor spekulantů od jejího vstupu na zámořskou burzu v říjnu roku 2001. Nikdy předtím nedosáhl takové intenzity ani zájem investorů na domovském trhu banky v Německu.
Rekordní zájem burziánů o akcie Deutsche Bank odrážel spekulace o zásadním ústupku americké vlády ohledně výše pokuty za hříchy německé banky z dob hypoteční krize. Zatímco doposud trh počítal se 14 miliardami dolarů, v závěru týdne nabídla agentura AFP trhům informaci o tom, že Washington je ochoten dohodnout se s německou bankou na pokutě 5,4 miliardy dolarů. Výsledkem byla nákupní horečka, která vynesla akcie Deutsche Bank během jediného dne o 14 procent výše.
I tak jsou ale akcie německé banky o 15 procent níže oproti svým zářijovým maximům. Hrozba sankcí jen o málo nižší než hodnota celé banky na trhu zároveň podkopala důvěru jejích klíčových partnerů pro byznys banky. V pátek tak dalo podle Bloombergu od banky ruce pryč hned několik hedgeových fondů, které z ústavu stáhly svou hotovost.
Krize jednoho z pilířů evropského finančního systému se mezitím rozšířila napříč kontinentem. Největší evropské banky tak zažily do konce září nejsilnější burzovní propad od brexitu, když jejich akcie zařazené do indexu Euro stoxx přišly ze svých zářijových maxim v průměru už o takřka sedm procent.
„Dohoda banky s ministerstvem spravedlnosti na pro trh akceptovatelné úrovni může situace banky výrazně stabilizovat, naopak pokud by výsledná pokuta přesáhla, řekněme sedm miliard dolarů, banka by se velkou pravděpodobností musela vydat nový kapitál. Je otázkou, zda chce mít Amerika nálepku toho, kdo destabilizoval evropský bankovní sektor,“ soudí analytik Cyrrusu Marek Hatlapatka.
Oproti pádu americké banky Lehman Brothers, který v roce 2008 odstartoval světovou finanční krizi, je prý současný evropský bankovní trh podstatně odolnější.
„Na trzích je přehršel likvidity. Banky jsou rovněž přirozeně nedůvěřivé, což omezuje jejich vzájemnou provázanost. Existuje také takzvaný rezoluční mechanismus, tedy standardizovaný proces řešení problémů bank,“ říká hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Případná aktivace rezolučního mechanismu by nicméně podle něho mohla ohrozit velké hráče z řad bank i korporací, které mají u Deutsche Bank své účty.
