Strach mizí z burz, investoři sázejí na rychlé oklepání

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: reuters

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Dramatický dopad koronavirové pandemie na světové burzy odeznívá. Investorská neuróza se podle takzvaného indexu strachu VIX snížila na úroveň z konce února, tedy do okamžiku před masivním rozšířením koronaviru v Evropě a Spojených státech.

Podle znalců trhu zabraly na náladu burziánů masivní záchranné programy vlád vyspělých světových ekonomik i centrálních bank. I tak ovšem zůstává strach na akciových trzích srovnatelný s nástupem evropské dluhové krize v roce 2011, zásadní výzva přitom burzy čeká už v příštích týdnech. 

“Aktuálně tu máme výsledkovou sezónu za první čtvrtletí, kde se například v USA musí všechny společnosti vyjádřit k vlivu Covid-19 na jejich hospodaření. To zřejmě nebudou příznivé informace,” uvádí analytik J&T Banky Milan Vaníček s tím, že trhy mohou pod vlivem negativních čísel zažít další otřes. “Šlo by ostatně o typický průběh medvědího trhu,” dodává ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler s odkazem na chování Wall Street během velké finanční krize. Tehdy burza od okamžiku pádu banky Lehman Brothers v září 2008 do dosažení tržního dna o tři a půl měsíce později předvedla dva takřka dvacetiprocentní růstové skoky.

“Nyní má evidentně má navrch přesvědčení, že se ekonomika z koronakrize odrazí rychle, tedy že po vypnutí přijde podobně snadné zapnutí ekonomiky,” říká analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Díky tomu jsou podle něho trhy na nějakou dobu přivřou oči.

“Investoři jsou připraveni prakticky ignorovat většinu špatných zpráv z období března až dubna, tedy hledět za velmi špatná makrodata a firemní výsledky směrem k návratu do normálu,” dodává Vlk. 

Tržní neuróza dosáhla vrcholu v polovině března, kdy index VIX vystřelil na téměř 85 bodů, tedy takřka o tři body výše, než na počátku velké finanční krize. Od doby do současnosti ale index strachu propadl na polovinu a americké akcie takřka o třetinu podražily.

“Trh počítal s nejhorším a agresivní opatření ze stran vlád, které jsou jinak velmi opatrné, jako třeba Německo, přesvědčil trh, že peněz na trhu bude dost a že nedostatek likvidity nehrozí, ba naopak,” říká ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.