Rozparáděnou Wall Street čeká letos jedna z největších zatěžkávacích zkoušek důvěry posledních let. Je to sílící hrozba rychlejšího růstu cen, kterou letos pociťuje nejpalčivěji právě americký trh. Investoři v polovině března vyhlíželi nástup inflace v USA s největšími obavami za poslední dekády. Inflační budoucnost podle analytiků postaví stopku zámořskému růstu akciového trhu. Wall Street je přitom momentálně poblíž svých historických maxim a burziáni jsou na nové zprávy citlivější než dříve.
„Inflační očekávání se skutečně zvýšila,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. Jedním z měřítek je podle něho rozdíl mezi tím, co vynáší standardní státní dluhopisy, a bondy zajištěné proti budoucí inflaci. „Tento rozdíl, tedy očekávaná inflace, činí v zámoří aktuálně 2,5 procenta. Vyšší byl naposledy v červenci 2008, tedy těsně před začátkem finanční krize,“ dodává Marek.
Podle březnové ankety americké Bank of America mezi zámořskými fondovými manažery pak sází na růst inflace nejvyšší podíl správců aktiv od počátku měření dotazování banky v roce 1995.
„Výrazně zvýšená inflace je hlavním investičním rizikem letošního roku,“ potvrzuje investiční stratég Consequ Michal Stupavský. Právě Conseq v minulém týdnu oznámil klientům snížení svých sázek na globální akcie jako celek. „Rozhodli jsme se v našich investičních portfoliích letos už podruhé snížit podíl globální akciové složky, respektive zvýšit akciové podvážení,“ dodává Stupavský.
Vedle vysokého ocenění akcií na úrovni technologické dot.com bubliny v roce 2000 přitom analytik zmiňuje jako další z důvodů právě sílící inflační obavy. Inflační hrozba podle Stupavského sílí i v eurozóně, a je tak hrozbou i pro tamní akcie, které během března taktéž sahaly po rekordech.
Stejným směrem míří i zmíněná anketa Bank of America, podle které se neočekávaně silnější globální inflace obává 37 procent fondových manažerů, kteří rychlejší růst cen zároveň považují v březnu za zhruba dvakrát silnější hrozbu, než kupříkladu tempo vakcinace proti koronaviru. Růst inflace je pro ně zároveň největší pociťovanou obavou. Markantnější očekávaná inflace už stačila od počátku roku na trzích probublat prostřednictvím vyšších dluhopisových výnosů.
„V takovém prostředí by došlo k citelným propadům na akciových trzích. Sílící cenové tlaky jsou nebezpečím zejména pro valuace mladých technologických společností, které jsou aktuálně ztrátové, avšak v budoucnu by měly jejich zisky dynamicky růst,“ varuje analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Podhoubím pro růst inflace je masivní fiskální i měnové uvolnění politik od počátku pandemie.
„Na rozdíl od cyklických hospodářských krizí vidíme v současnosti významné zásoby likvidních prostředků. Po odstranění nejistot vyvolaných pandemií dojde zřejmě k jejich uvolnění a nasycení v současnosti odložené spotřeby. Tyto trendy zřejmě vyvolají inflaci,“ předpokládá ekonom a partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Jak přepokládá Kříž, bude budoucí inflace záviset na následné reakci centrálních bank. Už dříve během letoška se přitom americký Fed nechal slyšet, že v protiinflačních reakcích nebude centrální banka tak striktní jako v uplynulých letech.
