Investoři si uranu všimli po takřka čtyřleté pauze, během které srazil soumrak popularity jádra cenu komodity až na třetinu hodnoty z předvečer katastrofy v japonské elektrárně Fukušima.
Spolu s uranem sílí i akcie jeho těžařů. Nejvíce suroviny ze země každoročně vydoluje kanadská firma Cameco. Nákupní horečka investorů vyhnala její akcie za uplynulých sedm týdnů o 23 procent vzhůru. Menší hráči posílili dokonce ještě více. Akcie Uranium Resources podražily za stejné období o 54 procent, Uranium Energy pak dokonce o 80 procent.
Zbohatli i konzervativnější investoři, kteří vsadili na celé odvětví formou veřejně obchodovatelných fondů (ETF). Global X Uranium sdružující 22 titulů souvisejících s oborem přidal jen od poloviny října 18 procent.
Pod dojmy strmého růstu cen uranu oprašují těžaři během krize zakonzervované projekty anebo navyšují těžbu. To je i případ kanadského Cameka, který tento týden oznámil záměr dostat ze svých dolů v západní Austrálii každý rok dvojnásobný objem suroviny.
Podle analytiků neřekly ceny uranu zdaleka poslední slovo. Prognóza zámořské finanční skupiny H. C. Wainwright & Co. uvádí, že cena uranu napřesrok zdolá padesátidolarovou hranici. To by při nynějších cenách kolem 40 dolarů znamenalo čtvrtinový růst.
Impulzy pro revoluci v cenách uranu nabídl především Dálný východ. Jaderný restart chystá po letech nedůvěry Japonsko, na atomovou kartu hodlá masivně vsadit i Čína. Jen do konce dekády totiž komunistická vláda v Pekingu plánuje ztrojnásobit své jaderné kapacity. Nabídku uranu na světových trzích přitom zároveň omezuje ukončení dvě dekády trvajícího rusko-amerického programu Megatons to Megawatts, který každoročně pokrýval skrze rozebrané jaderné zbraně takřka pětinu globální spotřeby uranu v elektrárnách.
