Velkému zájmu investorů se těšily cenné kovy. Kdo v roce 2007 investoval kupříkladu do zlata tisíc dolarů, má nyní 2430 dolarů. Žlutý kov posílil za pět let o 143 procent na včerejších 1592 dolarů za troyskou unci. Stříbro vydělalo 121 procent a troyská unce se prodává za 27,6 dolaru. Dobře si vedly také dluhopisy relativně stabilních zemí. Výnosy bondů Velké Británie, Německa a Spojených států vzrostly o 54, 40 a 38 procent.
Naopak akciím se příliš nedařilo. Tisíc dolarů investovaných do indexu FTSE 100 investorům vydělalo 150 dolarů (jen díky velkému zastoupení energetických společností) a stejná investice do amerického indexu S&P 500 by vydělala pouhých 80 dolarů, což by nestačilo ani na pokrytí inflace. Další americký index Dow Jones vydělal jen lehce přes dvě procenta.
Panevropský index Stoxx 600 za posledních pět let odepsal přes 13 procent. Velmi špatně dopadli investoři na aténské burze, kde se jim vklad tisíc dolarů během pěti let smrskl na pouhých 150 dolarů.
Vydělat se dalo i na zemědělských komoditách. Cena vzrostla za pět let přibližně o 130 procent na včerejších 7,89 dolaru za bušl (přibližně 25,4 kilogramu). Letos její hodnotu zvyšuje sucho v USA.
Dařilo se korporátním dluhopisům investičního i junkového stupně. Podle Deutsche Bank vydělaly evropské a americké korporátní bondy neinvestičního stupně svým držitelům za pět let 40 procent.
