Výnosy španělských dluhopisů totiž v posledních dnech stoupaly téměř tak, jako by byly spárovány s těmi italskými – italský dluh se stal posledním cílem skeptických investorů a spekulantů - a výnosy desetiletých bondů obou zemí prolomily rekordní maxima až nad šesti procenty.
Vysoké úroky tak značně prodraží refinancování starého dluhu a získávání čerstvých prostředků. To pasuje Španělsko na čelné místo seznamu zemí, které by mohly následovat Řecko, Irsko a Portugalsko, jež musela finančně zachraňovat Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. S předpokládaným dluhem ve výši 588 miliard eur na konci letošního roku a hrubým domácím produktem jednoho bilionu eur je Španělsko čtvrtou největší zemí eurozóny a větší než ekonomiky Řecka, Irska a Portugalska dohromady. Konsekvence nutnosti zachraňovat Španělsko pro Evropskou unii a euro je těžké předjímat, ale nejspíše by byly velmi závažné.
Analytici a investoři shodně říkají, že neexistuje jasně daná hranice výnosu dluhopisů, za kterou už je vnější finanční pomoc nevyhnutelná. „Země jako Španělsko může bez problému přečkat pár dní, možná i týdnů, vyšších výnosů na sekundárním trhu,“ řekl agentuře Bloomberg Edward Hugh, ekonom žijící v Barceloně. „I pokud bude muset Španělsko při dnešní aukci dvou- a čtyřletých dluhopisů v objemu 3,5 miliardy eur nabídnout vyšší úrok, průměrný úrok celého španělského dluhu se sotva změní,“ připomíná Hugh fakt, že za poslední rok vzrostl průměrný úrok španělského dluhu ze 3,69 procenta na 3,89 procenta.
Barroso: Situace je znepokojivá
Šéf Evropské komise uvedl, že situace na trzích s dluhopisy Itálie a Španělska je velmi znepokojivá. Neodráží to prý ale hospodářskou a ekonomickou situaci, která v těchto dvou velkých zemích eurozóny panuje. „Vývoje na těchto trzích jsou příčinou hlubokého znepokojení. Nejsou však podloženy rozpočtovými a ekonomickými fundamenty v těchto zemích a neodráží ani kroky, k nimž oba státy pro posílení těchto fundamentů přistupují,“ uvedl Barroso.
