Téměř sedm let je základním úrokem americké ekonomiky pásmo nula až 0,25 procenta. Dnešek měl být dnem, kdy se základní úroková sazba v USA vrátí zpět k životu. Nyní to tak ale úplně nevypadá. Pravděpodobnost zvýšení sazeb, měřená cenou futures kontraktů na chicagské burze, klesla na 30 procent. „Myslíme si, že Fed kvůli externí situaci (Čína a slabé akciové trhy — pozn. red.) se sazbami nepohne. Zároveň však nastíní, že čas zvyšování je stále blíž,“ odhaduje Petr Krpata, měnový stratég londýnské ING Bank.
Podle analytiků ING Bank je možné, že se Fed vydá střední cestou. „Nevylučujeme, že Fed zvedne sazby jen o 0,125 namísto 0,25 procenta. Krása takového rozhodnutí je v tom, že trh bude zbaven nejistoty, kdy se začne měnová politika utahovat, a takový nárůst zároveň nebude tak velký, aby ublížil rozvojovým trhům,“ uvedl Krpata.
Ještě na zářijovém zasedání Fedu se zvýšení úrokových sazeb zdálo jako jasná věc. Za pár týdnů se však udála řada věcí, jež činí tento krok komplikovanějším
Právě rozvíjející se trhy se již několik let utahování měnové politiky v USA děsí. Často totiž dluží v amerických dolarech, a tak se jim dluh může prodražit. Nejen kvůli vyšším úrokům, ale i kvůli očekávanému posílení dolaru. Řada analytiků v příštím roce očekává, že se dolar stane silnější než euro. Analytici ING očekávají v srpnu příštího roku kurz 0,98 dolaru za euro.
Nedávná zpráva Banky pro mezinárodní platby (BIS) uvádí, že dolarové úvěry rozvíjejícím se trhům se od finanční krize zdvojnásobily na tři biliony dolarů. Další zvyšování sazeb – až Fed jednou začne – pak bude podle analytiků podstatně rychlejší. „Ve střednědobém horizontu se cyklus zvyšování sazeb ve srovnání s odkládaným začátkem velmi zrychlí,“ napsala privátní banka Gutmann ve svém investičním newsletteru.
