Žebříček centrálních bank s největšími rezervami. USA a eurozóna sílí, lídr má ale obrovský náskok
Státní dluhopisy, cenné papíry, zahraniční měny nebo zlato. Nejen z těchto aktiv centrální banky po celém světě vytvářejí devizové rezervy. Která z bank má ale největší finanční polštář a nejlépe by ustála světovou krizi? Podívejte se na žebříček sestavený podle dat The World Factbook. Data ukazují, že eurozóna a USA posilují a výrazně navyšují rezervy. Na lídra však nestačí. Náskok má obrovský.
10. Jižní Korea
Žebříček otevírá Jižní Korea, která měla loni desáté největší devizové rezervy na světě. Ty dosahovaly přibližně 418 miliard dolarů. Korejská ekonomika je závislá na vývozu, centrální banka proto drží rezervy zejména s cílem zajistit stabilitu měny a ochranu proti případným vnějším šokům, které by na exportní ekonomiku mohly mít negativní dopad.
Za posledních deset let centrální banka rezervy mírně navýšila, asi o 14 procent. V porovnání s jinými zeměmi v tomto žebříčku to ale není nijak výrazný nárůst. Rezervy se zvyšovaly pozvolna a stabilně, což svědčí o vyváženém přístupu k měnové politice i o solidní výkonnosti exportního sektoru.
9. Hongkong
Hongkong měl v roce 2024 rezervy v centrální bance ve výši přibližně 426 miliard dolarů. Tyto rezervy spravuje Hong Kong Monetary Authority (HKMA), která plní roli centrální banky a zároveň garantuje fungování měnového výboru zajišťujícího pevné napojení hongkongského dolaru na americký dolar. Devizové rezervy jsou pro Hongkong klíčové, protože představují záruku stability měnového systému, který je vystaven silným kapitálovým tokům a citlivě reaguje na změny v globálních finančních trzích.
I v tomto případě se finanční polštář centrální banky stabilně zvyšoval. Přesto se instituce v posledních letech potýká s výzvami spojenými s geopolitickými změnami, přesunem části finančních aktivit do Šen-čenu a tlakem na diverzifikaci investic. Do budoucna bude udržování silných rezerv pro Hongkong nadále zásadní, aby si uchoval důvěru investorů a stabilitu svého jedinečného měnového režimu – navzdory rostoucí integraci s pevninskou Čínou.
8. Saúdská Arábie
Další zemí v tomto srovnání je Saúdská Arábie. Tamní centrální banka držela loni v rezervách asi 464 miliard dolarů. Tyto rezervy jsou důležitým nástrojem pro stabilizaci pevného kurzu saúdského rijálu vůči americkému dolaru. Vzhledem k tomu, že ekonomika Saúdské Arábie je dlouhodobě založena na exportu ropy, hrají rezervy zásadní roli při vyrovnávání rozpočtových výkyvů způsobených kolísáním jejích cen.
Na rozdíl od dvou výše zmíněných zemí má Saúdská Arábie v porovnání s rokem 2015 v rezervách méně prostředků, konkrétně o 26 procent. Úbytek souvisí především s obdobím nízkých cen ropy mezi lety 2015–2020 a s vyššími vládními výdaji na sociální programy i rozvojové projekty. V posledních letech sice došlo k obnovení příjmů z ropy, ale zároveň roste tlak na využívání rezerv k financování transformace hospodářství.
7. Rusko
Rusko drželo loni v centrální bance rezervy ve výši necelých 600 miliard dolarů. Po roce 2022, kdy na Rusko dopadly rozsáhlé mezinárodní sankce kvůli útoku na Ukrajinu, se struktura rezerv výrazně proměnila. Část aktiv byla zmrazena v zahraničí, což vedlo k větší orientaci na zlato, čínský jüan a další alternativní měny.
Za posledních deset let ruská centrální banka rezervy zvýšila skoro o dvě třetiny. Tento růst odráží kombinaci vysokých příjmů z exportu ropy, plynu a dalších surovin i snahu o fiskální obezřetnost. Navzdory sankčním tlakům se Rusku podařilo udržet rezervy na úrovni, která mu poskytuje prostor pro zvládání makroekonomických rizik.
6. Indie
Šestou pozici v tomto žebříčku zaujímá Indie. Nejlidnatější země světa měla loni v centrální bance rezervy v hodnotě 643 miliard dolarů. Tyto prostředky představují klíčový nástroj pro udržování stability rupie a důvěry investorů v rychle rostoucí indickou ekonomiku. Země je navíc významným dovozcem ropy a dalších surovin, proto vysoké rezervy slouží jako ochrana před vnějšími šoky a prudkými výkyvy na komoditních trzích.
Také Indie své devizové rezervy v posledních deseti letech významně navýšila. V roce 2015 držela centrální banka zásoby kolem 353 miliard. Tento nárůst o více než 80 procent je výsledkem silného hospodářského růstu, rozvoje exportního sektoru a především masivního přílivu zahraničních investic do indických technologií, služeb a výroby.
5. Švýcarsko
Výrazně vyšší rezervy měla v roce 2024 centrální banka Švýcarska – přes 900 miliard dolarů. To odráží význam švýcarského franku, který je dlouhodobě považován za jednu z nejstabilnějších měn, k čemuž vysoké rezervy výrazně přispívají.
Švýcarsko je známé svým silným finančním sektorem a významným přílivem kapitálu v dobách nejistoty, což centrální banku často nutí intervenovat, aby zabránila nadměrnému posilování franku. Devizové rezervy proto představují nejen nástroj měnové politiky, ale i důsledek trvalého zájmu globálních investorů o švýcarská aktiva.
4. USA
Přes 900 miliard, konkrétně 910, držela loni v devizových rezervách také centrální banka Spojených států – FED. I když Spojené státy samy vydávají dominantní světovou rezervní měnu, udržují značný objem zahraničních aktiv, který podporuje jejich schopnost řídit likviditu a působit jako stabilizační síla v globálním finančním systému.
Vysoká úroveň aktiv zároveň odráží snahu vlády i centrální banky zachovat důvěru v americký finanční systém, zvláště v době rostoucí konkurence jiných měn, jako jsou euro nebo čínský jüan. I proto za posledních deset let došlo k velkému nárůstu rezerv – FED je navýšil o více než 137 procent, což je vůbec nejvíce ze zemí v tomto žebříčku.
3. Japonsko
První zemí v tomto srovnání, která pokořila hranici jednoho bilionu dolarů, je Japonsko. Tamní centrální banka držela v roce 2024 devizové rezervy v hodnotě přesahující 1 200 miliard dolarů. Japonsko dlouhodobě patří mezi největší držitele devizových rezerv díky svému významnému postavení v mezinárodním obchodu a exportně orientované ekonomice. Tyto rezervy slouží především k ochraně jenu před nadměrnou volatilitou a k podpoře stability finančního systému.
Na rozdíl od většiny ostatních zemí se hodnota rezerv za posledních deset let téměř nezměnila. Tento výsledek ukazuje na mimořádnou stabilitu japonských zásob i přes dlouhodobé měnové uvolňování a nízké úrokové sazby. Zatímco většina rozvinutých zemí zaznamenala výrazný růst aktiv, Japonsko se zaměřilo spíše na udržení rovnováhy mezi měnovou stabilitou a podporou domácí ekonomiky.
2. Eurozóna
Výrazný nárůst devizových rezerv zaznamenaly kromě Spojených států také země eurozóny. Ty v roce 2024 držely přibližně 1 450 miliard dolarů. Tento objem zahrnuje rezervy držené jak Evropskou centrální bankou (ECB), tak jednotlivými národními centrálními bankami členských států. Eurozóna udržuje rozsáhlé devizové zásoby především s cílem zajistit stabilitu eura a podporovat důvěru v jednotnou měnu, která je druhou nejpoužívanější rezervní měnou na světě po americkém dolaru.
Před deseti lety ECB a členské země eurozóny držely přibližně 700 miliard dolarů, což znamená, že se devizové rezervy od roku 2015 zdvojnásobily. Tento skokový růst je výsledkem kombinace několika faktorů – zhodnocení aktiv, rozšířených devizových operací i vyšší koordinace mezi členskými zeměmi v oblasti měnové politiky.
1. Čína
Zdaleka největší devizové rezervy měla loni, možná nepřekvapivě, Čína. Její centrální banka držela v roce 2024 zásoby v hodnotě přesahující 3 450 miliard dolarů. Tyto obrovské prostředky představují klíčový pilíř finanční stability země a zároveň jeden z hlavních nástrojů řízení měnové politiky i směnného kurzu jüanu. Vysoká úroveň rezerv odráží dlouhodobé přebytky běžného účtu i silnou exportní základnu.
Podobně jako Japonsko má také Čína rezervy zhruba stejné jako před deseti lety. To naznačuje období relativní stability po letech výrazného růstu, které následovalo po světové finanční krizi. Čína se během tohoto období soustředila spíše na složení rezerv než na jejich rozšiřování – zvyšovala podíl zlata a diverzifikovala investice mimo americký dolar.
