Podle mluvčího resortu Radka Ležatky úřad nepředpokládá, že obchodní podíl v Koradu bude dlouhodobě držet. „Prodej podílu státu je věcí vhodného načasování,“ upřesnil pro server E15.cz.
Ministerstvo financí nyní podle něj jedná s dalšími akcionáři o optimálním způsobu, jak odchod ze společnosti realizovat. „Zvažována je také prodejní strategie prostřednictvím veřejné nabídky akcií, tedy formou IPO,“ dodal Ležatka.
Na kolik si ministerstvo cení svůj podíl, kdy by firma mohla na burzu vstoupit a jestli by šlo o pražský parket je podle mluvčího v této chvíli předčasné hovořit. Korado má základní jmění 840 milionů korun, z čehož na stát připadá přes 287 milionů. Loni podnik utržil 1,6 miliardy korun a vykázal čistý zisk ve výši 50 milionů.
Korado expanduje
Příjmy firmy ale v posledních letech kvůli dopadům hospodářské krize klesaly. Nejvyšší byly v roce 2008, kdy dosáhly tří miliard. Korado nicméně v poslední době expanduje. Loni dokončilo akvizici libereckého výrobce konvektorů Licon Heat a letos investovalo tři miliony eur do nové linky ve svém závodě v Bulharsku.
Stát v českotřebovském výrobci radiátorů drží přesně 34,22 procent, druhým největším vlastníkem je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) s 29,14 procenty a zbytek vlastní čtyři zakladatelé firmy. Každý z nich má 9,16 procenta.
| Česká státní papírna ve Slovinsku |
|---|
| Korado není jedinou firmou, u níž se příliš neví, že ji spoluvlastní stát. Dalším případem je jedna z největších papíren v jihovýchodní Evropě, slovinský Vipap Videm Krško, v němž Česko drží podíl 96,5 procenta. Také Vipap je dědictvím ČKA a stát se ho chce stejně jako Korada zbavit. V únoru 2012 si ministerstvo financí kvůli privatizaci papírny najalo firmu Deloitte, která podíl Česka ocenila. Prodej podniku nakonec ale zmizel do ztracena. Nynější vedení resortu nicméně podle Radka Ležatky schválilo harmonogram prodeje a v první polovině příštího roku bude vybírat ekonomického a právního poradce pro privatizaci Vipapu. |
Erární podíl v Koradu je dědictvím po České konsolidační agentuře (ČKA), v níž končily nedobytné pohledávky. V roce 1997 si totiž firma vzala téměř třímiliardový úvěr od České spořitelny na stavbu továrny. Kvůli ekonomické krizi se ale podnik dostal do ztrát a spořitelna kvůli obavám o své peníze převedla pohledávky koncem roku 1999 do ČKA, jejímž právním nástupcem se stalo ministerstvo financí.
Historie Korada se datuje do samotného začátku 90. Let. V roce 1991 podnik koupili současný šéf Korada František Menclík a jeho tři společníci – Ludvík Petr, Miroslav Vobora, Bedřich Brabec. Z malé firmy postupně vybudovali jednoho z největších výrobců topných těles v Evropě. Rozvoji společnosti mimo jiné pomohl i kapitálový vstup EBRD, která v roce 1997 investovala do Korada přes miliardu korun. Tehdy to byla její první ryze soukromá investice v zemích střední a východní Evropy.
