České hory v rukou miliardářů. Nejen Špindlerův Mlýn čeká velká proměna
Tuzemská horská střediska si čím dál více podmaňují čeští a slovenští miliardáři. Kdo ze stovky nejbohatších na horách nevlastní aspoň hotel či věhlasnou boudu, jako by se nemohl pyšnit tím, že patří mezi byznysovou elitu. Podobnou společenskou prestiž mají snad jen prvoligové fotbalové a hokejové kluby. Do horského byznysu investuje nejbohatší Češka Renáta Kellnerová se svým partnerem Tomášem Otrubou, skupina Penta a mimo záři reflektorů například i Karel Pražák. Ve Špindlerově Mlýně se mezitím schyluje k investicím desetiletí.
Do konce devadesátých let minulého století bylo horské podnikání doménou sportovních svazů, případně horských nadšenců. Miliardáři do hor začali pronikat jen velmi pozvolna a s opatrností. Často přitom proklamovali altruistické nebo jiné nefinanční motivy, jako když miliardář Vladimír Kolář nechal znovu postavit vyhořelou ikonickou Petrovu boudu. V posledních letech však investice miliardářů nabraly akcelerující dynamiku, a to ve všech směrech – od skiareálů až po hotelový byznys.
Proč miliardáři investují do českých hor?
Ten hlavní faktor je na straně prodávajícího. Vzhledem ke zvyšující se kapitálové náročnosti a složitějším klimatickým podmínkám si podnikání na horách mohou dovolit jen ti, kteří na horském byznysu nejsou závislí nebo se minimálně mohou opřít o objemný finanční polštář.
Typická změna vlastnické struktury se odehrála před dvěma lety v Rokytnici nad Jizerou. Tamní skiareál, který je s dvaceti kilometry sjezdovek pátý největší v zemi, byl pro místní tělovýchovnou jednotu finančně náročný natolik, že bez silného partnera by mu nedokázala zaručit konkurenceschopnost. A tak přišel s nabídkou miliardář Marcel Soural, zakladatel developerské společnosti Trigema, který se zavázal, že do areálu v následujících letech investuje 1,3 miliardy korun.
Hory jsou pro miliardáře citová investice
Pionýrem moderního provozovatele českých skiareálů je skupina TMR miliardáře Igora Rattaje, která působí i na Slovensku a kterou dlouhodobě finančně podporuje skupina J&T. Mezi další miliardářské provozovatele skiareálů patří například průmyslník Petr Otava nebo developer Jiří Rulíšek.
Miliardáři své investice komentují slovy, že mají ke střediskům citový vztah. Připouštějí, že provoz skiareálu je finančně extrémně náročný, velmi rizikový a v lecčems i iracionální. Zároveň se ale mohou opřít o základní ekonomickou jednotku – vzácnost. Lyžařských středisek je logicky jen omezené množství a navíc je jejich počet velmi striktně regulován. Existují zde tedy mimořádně vysoké vstupní bariéry, které miliardářům investici chrání, byť z ní třeba úplně nezbohatnou.
Nejde ale jen o sjezdovky. Nabídka je na horách omezená i v rámci ubytovacích kapacit. Paralela navíc platí i pro silné citové vazby. Třeba jako u podnikatele Tomáše Otruby. Partner Renáty Kellnerové a majitel skupiny Nordic, který Krkonoše považuje za svůj druhý domov, zde koupil už tři významné hotely. Mezi nimi i špindlerovský hotel Harmony, který kontroluje spolu s Renátou a její dcerou Annou.
Slavnou Medvědí boudu koupil Karel Pražák
Investorů do ubytovacích kapacit na českých horách je z řad miliardářů nespočet. Jmenovitě například majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group Michal Strnad, investor Marek Dospiva, majitel Rohlíku Tomáš Čupr, developer Luděk Sekyra nebo například zakladatelé technologické společnosti FTMO Marek Vašíček a Otakar Šuffner.
Redakce e15 při mapování horského byznysu narazila i na dalšího miliardáře, o kterém se dosud v této souvislosti nemluvilo. Je jím majitel hokejové Sparty a zároveň investiční skupiny Kaprain Karel Pražák, který před osmi lety ve Špindlerově Mlýně koupil známou Medvědí boudu. „Jedná se o trofejní nemovitost a zároveň srdcovou záležitost, u které je byznys upozaděn. Veškeré výnosy z provozu Medvědí boudy jsou reinvestovány zpět do nemovitosti,“ komentuje dosud neznámou investici Pražákův mluvčí Ondřej Pechar.
Ne všichni to tak ale mají. Jejich logickou úvahou je pak zatraktivnit celoroční provoz, což je i politika samotného Špindlerova Mlýnu. Ten chce nabídnout co možná nejširší celoroční vyžití, v rámci něhož lze sportovat za každého počasí, případně najít program pro celou rodinu včetně těch nejmenších.
Sezónní výtěžnost se přitom dosud liší velmi podstatně. Podle radní Špindlerova Mlýna Jitky Hronešové je turistická aktivita ve druhém a čtvrtém kvartálu skoro o polovinu nižší než v prvním a třetím čtvrtletí, tedy v létě a zimě. Údaje vycházejí z celkové částky vybrané na místních poplatcích z pobytu.
Kromě lyžování, pěší turistiky a horské cyklistiky tak střediska čím dál více lákají na relaxační oázy s wellness a bazény nebo naopak na zábavní prvky, jako jsou letní bobové či lanové dráhy všeho druhu. Přesto se roční období v návštěvnosti asi nikdy nesrovnají.
Dvě miliardové investice ve Špindlerově Mlýně
I tak někteří investoři neskrývají nejvyšší ambice. Špindlerův Mlýn rádi srovnávají se švýcarskými a italskými středisky a chtějí být pro horské turisty mimo Alpy volbou číslo jedna. Před sebou má Špindlerův Mlýn dvě hlavní investice, které mu k tomu mohou významně pomoci. Jde o dvacet let odkládané a zároveň velmi očekávané propojení hlavních sjezdovek a také revitalizace samotného centra města.
Ve Špindlerově Mlýně se o těchto dvou miliardových investicích mluví jako o projektech desetiletí. „Jsou pro rozvoj Špindlu podobně důležité jako výstavba Vltavské filharmonie a Bubnů pro pražské Holešovice,“ snaží se přiblížit význam připravovaných projektů zdroj přímo z horského města, který je obeznámený s oběma projekty. Ve Špindlerově Mlýně žije trvale jen něco málo přes tisíc obyvatel, takže jakákoliv miliardová investice změní ráz města zcela zásadně.
Propojení lanovek už má dokonce veškerá povolení. Investor, kterým je společnost Melida, už proto připravuje dojezdové oblasti sjezdovek, kde vznikne terminál pro budoucí lanovky. Jedna povede na Hromovku a druhá na Medvědín. Na jaře příštího roku pak konečně odstartuje investice i do samotných lanovek. Melida, která má areál v dlouhodobém pronájmu, chce začít s lanovkou na Hromovku, kterou chce zprovoznit už na příští zimní sezónu. Druhá lanovka na Medvědín zatím konkrétní termín zahájení výstavby nemá.
„Nová Hromovka bude mít nejmodernější šestimístnou kabinu s nejvyšším standardem, který se vyrábí. Celková investice do propojení lanovek vyjde na zhruba miliardu korun,“ odhaduje šéf Skiareálu Špindlerův Mlýn René Hroneš, který je zároveň manažerem společnosti TMR, tedy spolumajitele Melidy. Ta má ve své vlastnické struktuře ještě další známá jména – investora a bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, průmyslníka Michala Koreckého a kauzami opředené podnikatele Tomáše Hrdličku a Romana Janouška. Ti všichni se v rámci dlouhodobého pronájmu ski areálu zavázali, že do areálu nasměrují mohutné investice.
Ne všichni však konečný projekt vnímají jako splnění slibu. „Z původně velkorysích plánů společnost Melida nakonec ustoupila. Součástí projektu nebude například parkovací dům a vzhledem k tomu, že dojezdy sjezdovek vzniknou na dnešním parkovišti, dokonce zásadně ubude míst pro auta. Finální podoba projektu je smutnou ukázkou toho, jak dopadá jednání velkého investora s malou obcí,“ říká zastupitel Tomáš Šidlík. V tamní komunální politice však patří k menšině, většina zastupitelů současnou podobu projektu vítá, byť připouští, že jednání nebyla jednoduchá.
„Parkovací dům na vjezdu do Špindlerova Mlýna je pro město důležitý a počítá s ním i územní plán. Ale chápeme, že ski areál musel projekt rozdělit na etapy a že nedává smysl nejprve postavit parkovací dům, kdyby pak už nezbyly peníze na lanovky, které jsou prioritou,“ řekl loni v reakci na změnu investičního plánu Melidy starosta Martin Jandura.
Hroneš absenci parkovacího domu vysvětluje výrazným prodražením dlouho odkládaného projektu. Jen od pandemie zdražil materiál a práce o desítky procent. „Abychom celý projekt mohli realizovat, museli jsme udělat mnohé ústupky. Parkovací dům je stále ve hře, do budoucna jeho vybudování nevylučujeme, my ho ale postavit nezvládneme,“ říká Hroneš, který je zároveň přesvědčený, že parkovacích míst bude dostatek. Melida navíc podle něj povinně investanovanou sumu, ke které se v ráncí nájemní smlouvy zavázala, s přehledem splní, a to i bez započtení investice do propojení.
Developer vypsal architektonickou soutěž na srdce Špindlu
Druhý projekt si bude muset podporu veřejnosti a politiků teprve získat. Je totiž na úplném začátku. Zašťítit ho chce Penta, která vlastní na dosud nevzhledném dvouhektarovém pozemku největší část. Developerská společnost, která staví zejména v Praze a Bratislavě, momentálně vypsala architektonickou soutěž, která má za cíl vytvořit z místa živé městské centrum.
Ideálem je podle města centrum s velkým otevřeným náměstím, s obchody a službami, které obstarají potřeby jak návštěvníků města, tak hlavně jeho občanů. „Na tomto panuje obecná shoda, chceme v centru zachovat například obchod s potravinami, restaurace, kavárnu, veřejně přístupný wellness i hotelový provoz,“ říká Hronešová.
Vítěze soutěže, v jejíž porotě usedne například i architektka Eva Jiřičná, chce Penta vyhlásit v polovině června příštího roku. Poté zpracuje podrobnější studii a následovat bude případná změna územního plánu, projektová příprava a stavební povolení. Začátek výstavby je plánován na rok 2027, nicméně podle mnohých je harmonogram příliš optimistický. Penta navíc zatím nemá definitivní podporu všech vlastníků dotčeného pozemku.
Petr Špringer, který v místě spoluvlastní pozemek po někdejší Špindlerovské hospodě a také protější hotel Central, záměr vytvoření moderního centra sice vítá, ovšem ne bezpodmínečně. „Projekt musí zohlednit širší aspekty lokality a komplexní potřeby města. Zcela zásadní jsou otázky dopravní infrastruktury, přiměřené zastavěnosti centra, či zachování historického rázu centra, díky kterému má Špindlerův Mlýn takový věhlas,“ říká Špringer.
„Pokud Penta projekt pojme takto komplexně, rádi na něm budeme spolupracovat. Pokud ale bude záměr izolovanou snahou o zvýšení zisku či prestiže bez zohlednění uvedených aspektů a zájmů ostatních, těžko může získat širší podporu,“ dodal Špringer, pro kterého je klíčové, aby součástí projektu byl i nový hotel na místě vyhořele Špindlerovské hospody. O tom, že by s ním počítal i zastřešující projekt, však Penta Špringera zatím neubezpečila.
Obě strany si jsou evidentně vědomy, že sedí na velmi lukrativních a těžko nahraditelných pozemcích, a každý z nich chce na nich vytěžit co nejvíce, a to nejen finančně, ale i z pohledu společenské prestiže. Zatím se drží v šachu a v následujících měsících tak lze očekávat velmi tvrdé vyjednávání.
