Velké utrácení, nebo humbuk. Nová vláda chce uspokojovat voliče, desítky miliard ale nemá
Především hnutí ANO vyšla předvolební snaha zalíbit se širokým voličským skupinám, účet za přesvědčivý zisk hlasů však vznikající vláda uskupení Andreje Babiše, SPD a Motoristů teprve předloží. Samozřejmě v případě, že důchodcům, rodinám s dětmi, učitelům, policistům, živnostníkům nebo velkým firmám splní všechno, co jim slíbila. Podle odborníků budou přitom některé závazky jen zbytečně prohlubovat mezery ve výdajích a příjmech státního rozpočtu.
Koalice ANO, SPD a Motoristů dosud tvrdila, že nemá návrh finančního plánu na příští rok, který kabinet v demisi Petra Fialy odmítal poslat nové sněmovně. To se ale ve středu změnilo. V nejbližších týdnech by měli vítězové voleb ukázat, jak si s děravým rozpočtem poradí.
Podle Babiše v předloze zákona už teď chybí 85 miliard korun. A nejméně dalších 80 až 100 miliard mají stát předvolební sliby. Některé z nich ale možná kvůli nedostatku peněz naberou skluz, anebo zůstanou jen na papíře. Nebylo by to zdaleka poprvé.
Na OZE peníze jsou
Slibů je hodně a některé nejsou levné. Skupina poslanců ANO, SPD a Motoristů už předložila novelu zákona, která od příštího roku zastaví růst sociálního pojištění živnostníků. Má to stát čtyři až pět miliard korun ročně.
Přídavek seniorům ve věku od 80 do 95 let v rozmezí od pětistovky do dvou tisíc korun, o němž před volbami opakovaně hovořil Babiš, vychází na další čtyři miliardy. Vrátit se mají také některé daňové slevy a příspěvky, mimo jiné školkovné. To jsou další jednotky miliard korun. A zhruba stejně by stálo obnovení slev na jízdné pro studenty a penzisty.
Dále je ve hře zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Pokud by je hradil stát, musí si připravit sedm miliard korun. Všechny tyto pro státní rozpočet zdánlivě nevelké položky znamenají v součtu zhruba 20 miliard.
Jenže tím účet za volební taháky nekončí. Už příští rok hodlá stát převzít poplatky za obnovitelné zdroje energie. „Jde o dvacet miliard. Prostředky jsme našli, pro další roky to budeme řešit,“ uvedl nedávno místopředseda ANO Karel Havlíček.
Podle některých expertů je však Havlíčkův odhad optimistický. Například hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek míní, že částka se může vyšplhat až k 34 miliardám korun.
Vyšší důchody i platy
Výrazně polepšit si mají i bezpečnostní a ozbrojené složky. Na 18 až 20 miliard vyčíslují odborníci zvýšení platů zhruba 40 tisíc příslušníků republikové policie a deseti tisíc profesionálních hasičů. Navíc dostanou všichni noví strážci zákona, hasiči a vojáci stejný nástupní plat ve výši 50 tisíc korun hrubého.
Velkým zásekem do státních financí bude návrat původního schématu pro každoroční lednovou valorizaci starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Mají růst nikoliv o třetinu, ale o polovinu reálných mezd, jak platilo před loni schválenou důchodovou reformou. To je pro výdajovou stranu rozpočtu dalších 30 miliard korun, byť s nimi bude vláda kalkulovat zřejmě až od roku 2027.
Vůbec nejdražší výdajovou položkou je pak zvýšení platů učitelů na 75 tisíc korun, což představuje více než 80 miliard. Opatření se má však naplno projevit až na konci volebního období. Stejný krok mnohokrát slibovala i Fialova vláda, nakonec ho nedotáhla.
Vypouštění rozpočtu
Návrh programu nové koalice je vstřícný také vůči právnickým osobám, tedy větším firmám a korporacím. Jejich daně z příjmů mají klesnout o dva procentní body z 21 na 19 procent, tedy na úroveň před schválením konsolidačního balíčku končícího kabinetu. Babišova vláda si tak ale vypustí z příjmů 20 miliard korun ročně.
Bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok to považuje za zbytečné. „Když se bavíte s podnikateli, úroveň korporátních daní v Česku pro ně není bariérou,“ řekl serveru Novinky. Rusnok upozornil, že tuzemské efektivní zdanění firem je navíc nižší než 21 procent a vzhledem k daňovým odpočtům a optimalizacím se podle něj pohybuje kolem 15 až 16 procent.
O pravidelný příliv peněz má stát přijít rovněž v energetické oblasti. Pokud vláda zestátní ČEZ, za což má elektrárenská skupina zaplatit přes dvě stě miliard korun, připraví rozpočtové příjmy o dividendu v řádu desítek miliard korun ročně.
Další výpadek ve výši až 14 miliard korun má podle Asociace farmaceutických firem představovat zrušení DPH u léků na předpis. Zástupci Motoristů, z jejichž dílny záměr pochází, to však pokládají za přehnané a předpokládají dopad jen v jednotkách miliard.
Nový kabinet plánuje dosypat chybějící peníze lepším výběrem daní, spoléhá i na růst ekonomiky. Chystané znovuzavedení moderní verze elektronické evidence tržeb ale potřebné vyšší desítky miliard nevygeneruje. „Klidně se k EET vraťme. Ale je absolutní halucinace, že jen EET pokryje výdaje, o nichž se nyní bavíme. To není možné,“ prohlásil začátkem měsíce v pořadu ČT šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Budoucí vláda tak podle něj bude muset řešit, kde peníze na své závazky typu vyšší valorizace penzí nebo snížení daní vezme. „A na to nyní nemáme odpovědi,“ dodal.
