Mikrobiom jako byznys. Češi spouští první exkrementální banku na světě
Patří mezi průkopníky v dosud málo probádané oblasti výzkumu lidského mikrobiomu a přinesl světu látky, o kterých ostatní jen přemýšleli. Petr Ryšávka ve své osobě propojuje přesně to, co české vědě schází: schopnost přetavit nápad v komerční úspěch.
Pokud si představíme lidské tělo jako málo probádaný vesmír, pak je mikrobiolog Petr Ryšávka astronautem, který přistál na odvrácené straně Měsíce. A v mnohém je prvním na světě. Jeho oborem je střevní mikrobiom – pořád nepříliš prozkoumaná oblast, ovšem schopná ovlivnit skoro každý aspekt lidského zdraví.
První exkrementální banka na světě
Petr Ryšávka se pustil jako první do personalizovaných probiotik, teď rozjíždí, opět jako první na světě, exkrementální banku. Ironií osudu je, že vědec a byznysmen Petr Ryšávka stál původně ve svém oboru na opačné straně. Zodpovídal za vývoj veterinárních vakcín a bakterie pro něj byly z podstaty něčím, co je potřeba likvidovat. Pak ale v roce 2008 potkal kolegu, také vědce a podnikatele, Milana Krajíčka, který ho přibral do právě vznikající společnosti Pharmaceutical Biotechnology. „Je to vizionář, inovátor. Doslova mě vytáhl od fermentoru, kde se vyráběly vakcíny, a ukázal úplně jiný svět. Začal jsem jezdit na mezinárodní konference o střevním mikrobiomu – o nikoho z Česka jsem tam tehdy ani nezavadil,“ vzpomíná na chvíli, kdy vstoupil do osudového prostředí.
Ze světových konferencí si odnesl jedno cenné poznání: teorií na nich byla představena spousta, prezentací prvních studií o mikrobiomu jakbysmet. „Jenže nikdo za tou vědou neviděl žádnou tečku, žádný prostor pro finalizaci a uvedení do praxe,“ projevuje Petr Ryšávka svůj byznysový instinkt. jak investory uvrtat do probiotik Mezi prvními tedy začal přemýšlet nad projektem takzvaných biofilmových probiotik.
Udělejme malou odbočku. Onen biofilm je dnes velké vědecké téma nesoucí se z vesmírného výzkumu až do útrob lidských střev. Ve zdravotnictví se například projevuje neblaze v tom, že některé bakterie dokážou časem opanovat povrch například katetrů, ohebných trubiček sloužících k přívodu či odvodu tělesných tekutin, nebo stentů, což jsou mřížkové konstrukce, většinou z kovu či plastu, sloužící k udržení průchodnosti zúžené nebo ucpané cévy. De facto tak bakterie znehodnotí jejich funkci. „Může z toho vzniknout až životu nebezpečný stav. Nikdo se na to ale nepodíval z druhé strany. Existují totiž i jiné biofilmy tvořené přátelskými bakteriemi, které jsou pro nás důležité. Máme biofilm v ústech, na kůži, ve střevě, kde bakterie vytvářejí společenství, jež nás chrání,“ říká Petr Ryšávka. Tak vznikla jeho biofilmová probiotika, zcela nová generace s mezinárodní patentovou ochranou.
České prvenství: Probiotika na míru pacientům
Ryšávka také jako první na světě přišel s personalizovanými probiotiky, namíchanými na míru pacientům. Problém však byl sehnat investory: „V tom přiznávám, že mám trochu smůlu. Měl jsem potíž sehnat milion i půl milionu. Za rok po nás s tím přišli Američané a získali od investorů v přepočtu 350 milionů.“ Svá probiotika přesto po několikaletém vývoji dotáhl až do standardního prodávaného produktu.
Investory chce zkusit přitáhnout i ke svému zatím poslednímu projektu: k exkrementální bance. V zásadě jde o to, že banka schraňuje přečištěné, stabilizované a hluboce zmrazené exkrementy určené k pozdějším transplantacím do střev pacientů. Na světě fungují různé obdoby, ale jen v brněnském projektu si dárce může nechat skladovat svůj vlastní vzorek, což je pro jeho mikrobiom klíčové.
„Mikrobiom cizího dárce vás trvale neosídlí. Když si ale uložíte vlastní, je to, jako kdybyste si schoval před operací vlastní krevní konzervu pro budoucí transfuzi. Když pak proděláte závažnou antibiotickou léčbu třeba v souvislosti s různými operacemi, onkologickými onemocněními a podobně, některé druhy bakterií už ve střevě nikdy mít nebudete, což může zkomplikovat vaši léčbu nebo rekonvalescenci. Právě transplantace mikrobiomu vám pak může velmi pomoci,“ zdůrazňuje Petr Ryšávka a přidává příklad ženy, se kterým se setkal na Slovensku. „Měla játra zničená alkoholem, transplantace nebyla možná, dožití v řádu měsíců. Přednosta transplantačního centra se rozhodl, že u ní udělá mikrobiomovou transplantaci čili transplantaci stolice. Provedli jich několik, a když jsem přijel pro další vzorečky, byla už doma ve stabilizovaném stavu. Říkali mi, že je to prostě zázrak.“
Ryšávkův průkopnický projekt funguje na komerční bázi teprve rok a využily ho zatím desítky klientů. Pokud se mu podaří sehnat další investice, hodlá je v exkrementální bance využít na osvětu a nový výzkum. zázračné exkrementy
Jak vidno, Petr Ryšávka je typický startovač, něco, čemu se v hantýrce říká „early bird“. „Mám nějaké myšlenky a chci je na maximum realizovat. Cestu k nim mi ukáže vždycky předešlý projekt, který se mi podaří rozjet a pak buď prodat, nebo do něj nechat vstoupit dalšího investora, aby ho posouval,“ říká.
S exkrementální bankou je to ale trochu jinak. Odejít z ní nechce, cítí v ní životní projekt. Ať tak či tak, vše příští se bude u Petra Ryšávky zaručeně točit kolem mikrobiomu. Jak říká, oblast je zatím tak málo probádaná, že v ní bude co zkoumat stovky let.
Existuje zdravý mikrobiom?
Horkým tipem, do nějž se pouští, je využití mikrobiomu jako zásobníku léčiv, který půjde využít třeba v boji proti infekčním onemocněním. „Každá bakterie je taková farmaceutická továrnička, to je bez diskuze. A co nezvládne moderní farmacie a moderní medicína, může zvládnout jedno lidské hovínko. Stolice díky bakteriím a metabolitům které ty bakterie produkují, může fungovat jako léčivo. Existují i studie na pacientech, kteří mají stejný typ nádoru – jeden na léčbu reaguje, ale druhý ne. Když nereagujícímu pacientovi transplantujete stolici pacienta, který reaguje, přenosem mikrobiomu přenesete i reaktivitu na tu léčbu,“ popisuje postup.
Už byla řeč o tom, že výzkum mikrobiomu je teprve v začátcích. Odborníci se dokonce přou o to, zda něco, jako je „zdravý mikrobiom“, vůbec existuje, nebo jestli je to tak individuální záležitost, že ho není možné přesně určit. Petr Ryšávka je zastáncem hybridní verze. U řady parametrů mikrobiomu můžeme univerzálně rozeznat, kdy je zdravý a kdy nemocný. U jiných sledovaných parametrů je zcela individuální, jedinečný pro každého člověka.
Ryšávka vychází například z toho, že pacienti s depresemi mají mikrobiom tak specificky podobný, že je zjevné, že je i podobně narušený. Právě osa střevo–mozek je to, co Petra Ryšávku v poslední době přitahuje. V návaznosti na to, že mikrobiom může léčit tělo, mohou specifické bakterie podle něj léčit i mozek. K produktům těchhle střevních „farmaceutických továren“ patří také neurotransmitery. „Některé bakterie produkují serotonin, hormon štěstí,“ upozorňuje Ryšávka.
Jak přes střeva léčit mozek?
Úkolem pro vědce je nyní, jak ho dostat ze střev do mozku co nejefektivněji. který salát je lepší Onen zhruba jedenapůlkilový „pytlík“ bakterií, kvasinek, hub, parazitů, prvoků a virů, kterému souhrnně říkáme mikrobiom, neseme si jej v těle a začíná u našich úst, připraví pro vědce zjevně ještě nejedno překvapení. Než tohle tajemství zkrotíme, můžeme podle Petra Ryšávky dodržovat alespoň základní pravidla.
Tedy vědět, že komerční probiotika nás nespasí, protože působí jen ve chvíli, kdy je používáme, kdežto o svůj mikrobiom se musíme co nejlépe starat dlouhodobě. Ideálně mít co nejméně stresu, jíst zeleninu a ovoce ideálně ze zahrádky, protože na ní mikrobiom v těle „roste“ desetkrát efektivněji než na zelenině ze supermarketu, sportovat, mít pestrou stravu a dobrý pitný režim.
První start mikrobiomu začíná vlastně už přirozeným porodem, který ovlivní vše od imunity po případné kožní potíže. „Ve všem je třeba dívat se do vývoje lidstva, z čeho jsme vzešli. S bakteriemi žijeme v symbióze miliony let a spousta našich civilizačních potíží pramení z toho, že nám najednou chybějí,“ upozorňuje Petr Ryšávka. A přidává jedno mikrobiomové varování: Přehnaná míra hygieny je pro zdraví lidstva likvidační.
