Zlato, Indie a střední Evropa. V Amundi výrazně překopali svoji investiční strategii
Největší evropský správce aktiv Amundi upravuje investiční strategii. Reaguje tak na geopolitické napětí či oslabující globalizaci. Jednou z oblastí, na kterou se původem francouzská investiční společnost bude soustředit, jsou rozvíjející se trhy. Zatímco dříve tyto země závisely především na exportu a poptávce z Číny, dnes si začínají hledat vlastní cestu. Éra dominance USA a Číny jako investičních center navíc slábne. A Evropa může podle expertů z Amundi posílit svou pozici – pokud dokáže překonat vlastní vnitřní limity.
„Rozvíjející se trhy zrají. Roste tam domácí poptávka, zlepšují se veřejné finance a investice přesměrovávají do produktivnějších oblastí,“ říká Alessia Berardiová, která v Amundi vede tým makrostrategií právě pro rozvíjející se trhy, na něž se jeden z největších světových správců aktiv letos zaměřuje. Podle Berardiové bude rozdíl v tempu růstu mezi rozvinutým a rozvojovým světem nadále ve prospěch toho druhého, i když celkově růst globální ekonomiky zpomaluje.
Zatímco před pandemií dosahoval světový růst v průměru čtyř procent, dnes jsou to sotva tři procenta. Přesto se dají najít regiony a aktiva, které zůstávají atraktivní. Amundi aktuálně sází především na lokální měnový dluh, a to hlavně v Latinské Americe a v zemích střední a východní Evropy. Favority jsou podle Berardiové Kolumbie, Mexiko, Brazílie, Maďarsko, Rumunsko nebo Turecko. „V těchto státech vidíme atraktivní výnosy, přiměřené riziko a změny nabídky a poptávky v důsledku inflace, což vytváří investiční příležitosti,“ říká.
Zásadní proměnou prochází Čína, která už není hlavním motorem růstu pro celý rozvojový svět. Ekonomika druhé největší světové velmoci se transformuje, méně investuje do infrastruktury a více spoléhá na spotřebu. „To má obrovský dopad. Exportéři surovin jako Chile, Indonésie nebo Brazílie byli dříve na čínské poptávce závislí. Dnes ale těží z jiných strukturálních trendů, jako je zelená transformace nebo digitalizace,“ dodává Berardiová. Například Chile díky mědi a nově i lithiu profituje z přechodu na elektromobilitu, a to bez ohledu na zpomalení Číny.
Opačný příklad představuje Indie. Podle Berardiové je dnes „nejzářivější hvězdou Asie“ – silně roste, přitahuje přímé zahraniční investice a mění strukturu veřejných výdajů. „Vláda přesouvá peníze ze subvencí do investic, což je přesně to, co chcete vidět,“ vysvětluje. Indie má navíc výhodu velkého domácího trhu. Nejde o exportní ekonomiku, jako je Vietnam nebo Thajsko, ale o zemi s vysokou domácí spotřebou, která dokáže růst i v prostředí omezeného globálního obchodu. Berardiová nicméně upozorňuje, že Indie zatím plně nevyužívá potenciál takzvané „China plus one“ strategie, tedy přesměrování dodavatelských řetězců z Číny do jiných zemí. „Profitují z toho zatím jen některé indické státy,“ říká.
Slabší dolar a sílící lokální měny
Kromě samotných regionů Amundi přehodnocuje i alokaci napříč třídami aktiv. „Zvyšujeme pozice v místním měnovém dluhu a diverzifikujeme měnové expozice. Sázíme na slabší dolar a sílící lokální měny,“ říká Berardiová. Firma podle ní vidí příležitosti ve zhodnocujících se měnách střední a východní Evropy i Latinské Ameriky, a to v kombinaci s vysokými domácími sazbami.
Globální šéf multi-asset řešení v Amundi John O’Toole zároveň upozorňuje na nutnost opatrnosti vůči USA. „Zůstáváme dlouzí na amerických akciích, ale přidáváme zajištění a diverzifikujeme směrem k Evropě, Japonsku nebo k Velké Británii,“ říká. Důvodem je podle něj neudržitelný vývoj, kdy růst amerických indexů táhne jen úzká skupina technologických firem, takzvaná „Magnificent Seven“. „Zbytek trhu prakticky neroste. Taková koncentrace výnosů není zdravá,“ dodává.
Součástí obrany proti zvýšené nejistotě je i návrat ke konzervativním aktivům. „Zlato je nejvýkonnějším aktivem posledních měsíců, a to přesto že je z podstaty neproduktivní. Pokud právě tohle aktivum vede žebříčky, něco to o světě vypovídá,“ konstatuje O’Toole. Amundi proto navýšila podíl zlata v některých portfoliích až na deset procent. Centrální banky podle něj zlato znovu objevují jako nástroj ochrany rezerv, což ukazují i nedávné nákupy ze strany mnoha států včetně Česka.
Amundi zároveň zůstává aktivní i na trhu úrokových sazeb. Firma drží dlouhé pozice na státních dluhopisech v rozvinutých zemích, což považuje za vhodné zajištění v prostředí zpomalujícího růstu. „Pokud dojde k šoku, který zasáhne akcie, právě dlouhodobé sazby by mohly fungovat jako ochrana,“ říká O’Toole.
Z dlouhodobého pohledu sleduje Amundi i makrotrendy, jako je demografie, fragmentace obchodu a změna globálních řetězců. „Deglobalizace neznamená konec obchodu. Znamená přesun k regionálním dohodám a zkráceným řetězcům,“ vysvětluje Berardiová. V tomto světě se podle ní lépe uplatní země, které mají silnou infrastrukturu a schopnost zpracovávat suroviny lokálně. „Například Indonésie se posouvá od těžby k finálnímu zpracování niklu, čímž si vytváří domácí hodnotu a pracovní místa,“ říká.
Riziko velké závislosti na Číně
Země střední a východní Evropy přitom nejsou pozadu. Amundi sleduje růst investic do elektromobility v Maďarsku, kde se silně angažuje čínský a jihokorejský kapitál. Podle Berardiové se ale musejí místní vlády zamyslet nad riziky přílišné závislosti na Číně, která však drží Evropu v jistém smyslu v šachu: „Pokud Evropa myslí zelenou transformaci vážně, bude muset spolupracovat s těmi nejlepšími firmami. A Čína má špičkové společnosti v oblasti baterií a elektromobilů.“
Z hlediska fiskální politiky je situace složitější. Berardiová varuje, že vysoké veřejné dluhy po pandemii zmenšují manévrovací prostor. „Bez fiskální konsolidace nebude prostor pro investice. A bez investic nebude růst,“ říká. Země jako Rumunsko nebo Polsko už čelí na své poměry nadměrnému schodku a podobné výzvy čekají i další státy včetně těch západoevropských, které jsou v průměru zadlužené ještě víc.
Podle O’Toolea by mohla nastat strukturální změna i v rámci samotné Evropy. „Zrušení dluhové brzdy v Německu je zásadní posun. Pokud by Evropa vytvořila společný dluhový nástroj, mohla by se stát reálnou alternativou k americkému dolaru,“ říká. Aktuálně tvoří euro jen 20 procent globálních devizových rezerv, zatímco dolar má 58 procent. Bez hlubší unie kapitálových trhů ale Evropa zůstává v roli věčného sekundanta.
O’Toole upozorňuje také na rizika spojená s americkým politickým vývojem. „Trumpovská éra přinesla volatilitu, ale trhy ji zatím většinou ignorovaly. Hrozbou však zůstává návrat obchodních cel a geopolitických šoků, například v oblasti Tchaj-wanu nebo Blízkého východu.“ Podle něj je obtížné vést portfolio na základě strachu, ale je třeba být připraven: „Diverzifikace a ochrana rizik jsou dnes důležitější než kdykoli dřív.“
