„Hlavní příčinou slabšího než očekávaného růstu HDP ve 4. čtvrtletí byly zejména jednorázové faktory (odstávka v elektrárně Dukovany a chemičce Unipetrol po prázdninové havárii). Tyto faktory nepříznivě ovlivnily průmyslovou výrobu ve 4. čtvrtletí, a vedly tak k mírně slabší dynamice růstu,“ vysvětluje hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka však není aktuální číslo až tak alarmující. „Především proto, že vytvořená přidaná hodnota v ekonomice i nadále rostla a důvody ke zpomalení jsou výsledkem mimořádných událostí. Nejde tedy o propad poptávky ať už domácí nebo zahraniční,“ míní Dufek.
K loňskému růstu HDP přispěla zejména spotřeba domácností a zvýšená investiční aktivita. Ve čtvrtém čtvrtletí byl růst podpořen hlavně zpracovatelským průmyslem. V porovnání s předchozím čtvrtletím sice HDP klesl o 0,1 procenta, ale z pohledu hrubé přidané hodnoty výkonnost české ekonomiky i nadále mezičtvrtletně rostla, a to o půl procenta, uvedl ČSÚ.
Meziroční vývoj českého HDP:
Nižší než očekávaný růst HDP na konci loňska znamená zejména horší základ pro letošní rok, uvádí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek.
„Zvolnění letošního tempa na dvě procenta se zdá být realistickým scénářem. I tak by šlo o slušný výsledek, pokud bychom hodnotili období 2015 a 2016 jako celek,“ uzavřel ekonom.
Před krizí v roce 2007 rostla česká ekonomika o více než pět procent. Poté se růst propadl zhruba na polovinu, a v letech 2009, 2012 a 2013 HDP klesal. Až předloni ekonomika opět posílila, a to o dvě procenta.
