ČNB podrží úroky u dna, intervence budou pokračovat
Úrokové sazby drží centrální banka na historicky nejnižší úrovni již téměř rok a půl. Základní úroková sazba tak činí 0,05 procenta. Bankovní rada také zopakovala, že uvedený závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit přílišnému posílení koruny pod úroveň 27 koruny za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Dnešního zasedání se zúčastnilo všech sedm členů bankovní rady. Poprvé se zasedání rady, kde se jednalo o nastavení měnové politiky, účastnil Jiří Rusnok. Novým členem bankovní rady se stal 1. března, kdy nahradil Evu Zamrazilovou.
Devizové intervence spustila ČNB s cílem uvolnit měnové podmínky a zabránit hrozící deflaci. Snaha držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro bude podle guvernéra ČNB Miroslava Singera trvat minimálně po celý letošní rok.
Rizika ohrožující odhadovaný vývoj jsou podle ČNB mírně protiinflační. Hlavním rizikem je velmi utlumený vývoj mezd v podnikatelské sféře na konci loňského roku. Dalším je pak vývoj cen v eurozóně. „Toto vychýlení ovšem není natolik silné, aby vedlo bankovní radu k úvahám o změně charakteru kurzového závazku,“ uvedl Singer.
Oslabení koruny se podle Singera promítá do vývoje cen v souladu s prognózou ČNB, když meziroční inflace byla v lednu i v únoru mírně kladná. „Opakovaně se potvrzuje, že listopadové rozhodnutí o zahájení devizových intervencí významně přispělo k odvrácení deflace,“ uvedl guvernér.
Změny nečekají ani experti
Analytici nečekají žádnou změnu měnové politiky po celý letošní rok. ČNB podle nich nebude hýbat se sazbami, ale ani nijak zasahovat do devizových intervencí. První změnu v měnové politice lze podle ekonomů čekat nejdříve na počátku příštího roku.
„Inflace je minimální, pouhé dvě desetiny procenta. To je prozatím v mezích očekávání. Přesto ale bude potřeba, aby se intervence v brzké době začaly projevovat,“ myslí si analytik Home Credit Michal Kozub. „Inflace by postupně měla růst po desetinách procenta. Cílový stav pro letošní rok je jedno procento jako průměrná roční hodnota. Dosáhnout toho ale nebude příliš jednoduché, protože ani ve zbytku EU není inflace příliš vysoká,“ dodal.
Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Její krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Oba mimo jiné uvedli, že deflace české ekonomice nehrozí.
