Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
„Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. „Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny,“ dodal.
Jak ale poznamenal hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, dopad zvýšení sazeb nebude okamžitý. „I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv na inflaci je v horizontu alespoň jednoho roku,“ napsal ve svém komentáři.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok prohlásil, že banka je připravena úrokové sazby dál zvyšovat, pokud to bude vzhledem k prognóze dalšího vývoje inflace nutné. Během zimy se meziroční inflace přiblíží sedmi procentům, předpověděl Rusnok.
Ke dvouprocentnímu cíli by se inflace díky dnešníku kroku měla vrátit během 12 až 18 měsíců, řekl Rusnok. „Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky,“ dodal guvernér.
Na oznámení o razantním zvýšení sazeb okamžitě reagoval kurz koruny. Vůči euru během chvilky zpevnila až o zhruba 15haléřů na úrovně pod 25,40 korun za euro. Právě silnější koruna by měla vedle vyšších úrokových sazeb také pomoci v boji proti inflaci, jelikož bude tlumit vliv cen dováženého zboží.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Ekonomové očekávají, že v nejbližších měsících se úroveň základní úrokové sazby dostane na 3,5 procenta. Tak vysoko byla naposledy v roce 2002.
Na předchozím měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ČNB zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.
Národní banka očekává, že na předkrizovou úroveň se česká ekonomika vrátí na konci roku 2022. Předpověď růstu české ekonomiky zároveň ČNB zhoršila, pro letošek na 1,9 procenta a pro příští rok na 3,5 procenta.
