Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo nový odhad, na kolik vyjde kompenzace obchodníků za zastropování cen energií. Letos za ně stát zaplatí přibližně 51 miliard korun. To je jen zlomek původně předpokládané sumy, ještě v lednu vláda uváděla, že kompenzace mohou vyjít na 100 až 200 miliard korun.
Pokles státní pomoci umožnily nižší ceny na burze, díky nimž dodavatelé energií zlevnili maloobchodní dodávky pod státem stanovené stropy. Zatímco loni touto dobou vyšla roční dodávka elektřiny na burze až na 500 eur za megawatthodinu, dnes se cena pohybuje kolem 130 eur. Stejný trend zaznamenává i velkoobchodní trh s plynem.
Objem kompenzací slábne
Ceníky dodavatelů jsou tak až desítky procent pod vládním stropem. Vláda přitom loni v říjnu stanovila, že po celý rok 2023 odběratel nesmí platit více než 6050 korun (podle tehdejšího i současného kurzu kolem 250 eur) za megawatthodinu silové elektřiny a u dodávek plynu polovinu této částky. Spotřeba elektřiny v průměrné domácnosti se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi megawatthodinami. Průměrný dům, kde se plynem topí a používá se i na ohřev vody, ročně spotřebuje 12 az 15 megawatthodin. Pruměrný byt se stejným využitím spotřebuje zhruba o polovinu méně.
Díky příznivějším ceníkům tak postupně slábne i objem kompenzací. Od ledna do července za ně stát zaplatil 36,2 miliardy korun a zbytek roku odhaduje na zhruba 15 miliard. „Za celý rok by se tedy kompenzace měly vyšplhat na přibližně 51 miliard korun,“ upřesnil mluvčí rezortu Marek Vošáhlík.
Nižší potřebu kompenzací už připouštějí i sami dodavatelé. Pražská energetika (PRE) očekává vyšší jednotky miliard korun. „Od prvního září jsme všechny domácnosti dostali pod stropy a zbývá nám už jen pár firem a živnostníků, kteří budou stropové tarify platit až do konce roku,“ řekl v rozhovoru pro e15 šéf PRE Pavel Elis. Třetí největší dodavatel elektřiny v Česku zajišťuje zhruba 750 tisíc odběrných míst a většinu finanční pomoci inkasuje právě za elektřinu, u plynu patří k menším hráčům, obhospodařuje jím jen kolem 26 tisíc míst.
Většina firem mlčí
„Za celý sektor očekávám vyšší desítky miliard korun,“ dodal Elis. Největší dodavatel elektřiny ČEZ, který má zhruba čtyřikrát více zákazníků než PRE, však otázky e15 k odhadu výše kompenzací nechal bez komentáře. A vyjádřit se zatím odmítla většina firem, včetně největšího dodavatele plynu, společnosti Innogy.
Výjimkou je Centropol, který patří mezi šest největších dodavatelů. „Konečná částka se ve finále bude pohybovat v rozmezí 1,5 až 1,9 miliardy korun. Jedná se o hrubý odhad toho, o co jsme snížili ceny našim zákazníkům a co stát vyrovnává prostřednictvím mechanismu cenového stropu a kompenzací,“ říká marketingový ředitel společnosti Jiří Matoušek.
Matoušek zároveň zdůrazňuje, že příjemci těchto kompenzací jsou sami spotřebitelé a koncoví odběratelé. Stát pouze kompenzuje vysoké velkoobchodní ceny energií z roku 2022, takže dodavatelé na jeho intervenci nic nevydělají.
Ceny energií na fakturách se letos postupně snižují, od prvního ledna ale tento trend může zbrzdit zdražení regulované části ceny. Stále pravděpodobnější je například návrat poplatku za podporované zdroje elektřiny, který v roce 2021 činil 600 korun za odebranou megawatthodinu a letos ho za odběratele platí stát.
Otázkou také zůstává výše ceny za distribuci. Letos domácnosti v průměru platí zhruba 1611 korun za megawatthodinu elektřiny a 461 korun za megawatthodinu plynu. Analytici však upozorňují, že distributorům od posledního zdražení podstatně vzrostly náklady, které se budou muset do výše poplatků promítnout.
