Prodej tuzemského přepravce plynu Net4Gas míří do finále. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů e15 se vláda chystá v příštím týdnu pověřit provozovatele elektrické přenosové sítě ČEPS, aby plynárenskou společnost koupil. Net4Gas, ČEPS, ministr průmysl a obchodu Jozef Síkela (za STAN) i mluvčí vlády Václav Smolka nechali dotazy redakce bez komentáře.
Cena za tuzemské velkokapacitní plynovody zůstává neznámá. Strany obchodu podle zdrojů e15 v každém případě spějí k dohodě. „Vláda transakci sune k cíli a chce ji příští týden odsouhlasit v tajném režimu podobně jako u zásobníků plynu RWE. Je ale stále možné, že se hlasování opět odloží,“ říká zdroj, který si nepřál být jmenován. O nákupu Net4Gas se mělo původně rozhodnout už v srpnu, kdy vláda odsouhlasila právě zmíněný nákup zásobníků.
O změně majitele Net4Gas se začalo mluvit hned poté, co společnost přišla o příjmy od svého největšího zákazníka, ruské společnosti Gazprom. Celkové tržby i objem přepravy, kterou Net4Gas zajišťuje mezinárodně i vnitrostátně, kvůli tomu klesly o vyšší desítky procent. Návrat na původní úroveň je přitom podle analytiků nejistý a v nejbližších letech spíše nepravděpodobný. To je problém zejména kvůli tomu, že firma na konci loňského roku bankám a držitelům dluhopisů dlužila bezmála 34 miliard korun.
Jde o souběh varovných signálů, kvůli nimž společnost pro soukromý sektor ztrácí přitažlivost. Zároveň to ale znamená, že firma může být k mání za mnohem nižší sumu, než kolik by za ni chtěli akcionáři ještě před válkou na Ukrajině.
Prodejní sumu lze ale jen těžko odhadovat. Kvůli vysokému zadlužení firmy se nicméně objevují i názory, že by cena mohla být jen symbolická. „Dluh a prudký pokles tržeb jsou velký problém. Hodnota firmy je prakticky nulová,“ řekl už dříve pro Hospodářské noviny analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Nyní má firma dva vlastníky – pojišťovnu Allianz a kanadský penzijní fond OMERS. Jde o institucionální investory, kteří hledají především konzervativní investice ve stabilním sektoru a s jistými dividendami. Net4Gas tyto podmínky dlouhá léta splňoval, díky čemuž si vlastníci z firmy mohli vyplatit na dividendách nízké desítky miliard korun, se zahájením války na Ukrajině se však Net4Gas do této kategorie investic nevejde.
Hospodaření společnosti Net4Gas může v budoucnu částečně vylepšit předpokládané ukončení dodávek ruského plynu do Evropské unie přes Ukrajinu, protože by se tím na české infrastruktuře stalo závislé zejména Slovensko a Rakousko. V tuto chvíli je Česko takzvaně na konci všech trubek a žádné okolní země tuzemské plynovody bezvýhradně nepotřebují. Jasně to ilustrují veřejně dostupná čísla z plynárenského trhu. V prvním letošním pololetí se přes české území přepravilo 601 milionů metrů krychlových plynu, o zhruba 96 procent meziročně méně.
Konec toku přes Ukrajinu by však podle řídícího partnera poradenské společnosti EGÚ Brno Michala Kocůrka byznys společnosti Net4Gas zahojil jen částečně. Ze 34 miliard metrů krychlových plynu, které v roce 2021 Net4Gas přes Česko transportoval do dalších zemí, by se v nové energetické situaci dostal na zlomek této hodnoty. Smlouva navíc končí až v prosinci příštího roku.
„V optimistickém scénáři bychom mohli očekávat tranzit ve výši pěti až devíti miliard kubíků ročně, a to jen do doby, než by Slovensko mohlo plně využívat propojení na Polsko a jeho nový LNG terminál,“ říká Kocůrek.
Analytici z oboru energetiky z drtivé většiny nákup přepravce státem schvalují s tím, že zvyšuje bezpečnost dodávek plynu. Podle jednoho z nich, který si nepřál být jmenován, je případná koupě Net4Gas přitom jen dílkem do celkové skládačky. Na jejím konci by mohl stát vytvořit i velkoobchodníka, jakým je dnes například RWE Supply & Trading nebo Uniper, který bude moci vyjednat dlouhodobý kontrakt pro Česko s producenty zemního plynu ze zemí jako Katar nebo Spojené státy.
Záměr ovládnout přepravce plynu a další plynárenskou infrastrukturu je principiálně správný i podle bývalého ministra průmyslu a místopředsedy nejsilnější opoziční strany ANO Karla Havlíčka. „Pochopitelně ale záleží i na ceně a závazcích firmy. Podpořili jsme i nákup zásobníků, ale cena byla nakonec o třetinu vyšší, než by měla být,“ říká poslanec.
„Stát také musí jasně říct, jaký má komplexní záměr se společností, tedy jak chce řešit závazky, jaký má byznys plán a jak z koupě společnosti budou profitovat spotřebitelé nebo jak se zestátnění projeví v regulované části ceny plynu. Takový plán by pak měl projít odbornou diskuzí a v návaznosti na ni by měl stát rozhodnout,“ dodal Havlíček s tím, že skutečné počínání vlády je v tomto ohledu naopak velmi netransparentní.
Takřka jednohlasně proti nákupu naopak vystupují ekonomové, kteří tento krok považují za zbytečný, protože bezpečnost dodávek lze podle nich vyřešit preciznější regulací. Zároveň varují před neefektivitou, která je s řízením státních podniků spojená.
Jestliže si Fialova vláda plynovody pořídí, podle všeho s nimi převezme i dluh a tím vytáhne trn z paty původním majitelům, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Nákup přitom zaplatí čeští daňoví poplatníci, kteří za to dostanou jen větší bezpečnost dodávek, kterou jiné státy dokážou zajistit i pouhou regulací,“ varuje Kovanda s tím, že soukromé přepravce plynu mají například v Německu.
