Česká ekonomika letos klesne. Evropská komise zhoršila prognózu

Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky

Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky Zdroj: Tereza Kovandová

Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky. Zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 procenta, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 procenta. Komise ve své podzimní makroekonomické prognóze také uvedla, že přístí rok se domácí ekonomika vrátí k růstu.

„Hospodářský růst v Česku v posledních čtyřech čtvrtletích stagnoval, protože vysoká inflace a napjaté finanční podmínky vedly k poklesu reálného příjmu domácností a k nárůstu preventivních úspor, což utlumilo soukromou spotřebu,“ shrnula Evropská komise ve své obsáhlé zprávě. Předpověď zhruba odpovídá odhadu ministerstva financí, které očekává letos pokles HDP o 0,5 procenta.

Na příští rok očekává Evropská komise zrychlení tempa růstu vzhledem ke zlepšení důvěry spotřebitelů i zvýšení výdajů v souvislosti s klesající inflací a růstem reálným mezd. Dosáhnout má tempa 1,4 procenta. Původně jej ale EK odhadovala na 2,6 procenta. Na rok 2025 odhaduje zpráva zrychlení tempa růstu HDP na tři procenta.

Inflace má v České republice nadále klesat. Po hodnotě 18 procent v prvním čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 procenta, v příštím roce na 3,2 procenta a v roce následujícím na 2,4 procenta.

„Ceny energií by měly ve čtvrtém čtvrtletí 2023 a v prvním čtvrtletí 2024 zaznamenat další meziroční nárůst v souvislosti se skončením platnosti energetických opatření,“ uvedla komise ve své dvousetstránkové prognóze pro jednotlivé země EU, ale i další státy, jako je Ukrajina, Rusko, Spojené státy nebo Čína.

Evropská komise zhoršila také výhled ekonomiky celé Evropské unie. Její růst má letos zpomalit na 0,6 procenta, letní odhad byl o dvě desetiny procentního bodu optoiističtější.

Komise další zhoršení výhledu zdůvodňuje více faktory, zejména pak vysokými životními náklady, slabou zahraniční poptávkou a dopady přísné měnové politiky centrálních bank. Odhad růstu HDP na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 procenta, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 procenta a na jaře o 1,7 procenta.