Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Podle Stanjury sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne. „Důvod je jasný, i díky vysoké inflaci domácnosti razantním způsobem přibrzdily svou spotřebu,“ řekl. Pokles spotřeby domácností podle něj do určité míry kompenzují export, investice a spotřeba vládních institucí.
Česko je podle údajů Eurostatu jedinou zemí Evropské unie, která zatím nedosáhla hospodářské úrovně před pandemií covidu-19. Náměstek ministra financí Marek Mora dnes upozornil, že se v tomto ohledu projevuje vysoká závislost českého hospodářství na Německu, které je ve srovnání vývoje od začátku pandemie druhé nejhorší po Česku. Německo se podle něj potýká s velkou energetickou náročností ekonomiky i s částečnou ztrátou ruského a čínského trhu. „Je to otázka německého hospodářského modelu a co s ním bude dál, protože my jsme na něm extrémně závislí,“ řekl Mora.
V příštím roce podle ministerstva přijde hospodářské oživení, když HDP vzroste o 1,9 procenta. Potáhne ho přitom zejména oživená spotřeba domácností v důsledku nižší inflace a díky tomu rostoucím reálným mzdám. Oživení ale bude slabší, než ministerstvo předpokládalo v srpnové predikci, tehdy byl odhad růstu HDP 2,3 procenta.
Letošní inflace zůstane podle prognózy vysoká. Stanjura uvedl, že k ní do značné míry přispěla i vysoká ziskovost firem, kterou potvrzují výběry daně z příjmu právnických osob. Firmy podle něj do svých prodejních cen promítly kromě zvýšených inflačních nákladů i vyšší marže. Ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí David Prušvic doplnil, že v roce 2021 ziskovost firem vzrostla o osm procent, v roce 2022 o 12 procent, takže tempo bylo rychlejší než u růstu platů.
Průměrná inflace by v příštím roce měla podle prognózy zpomalit na 3,3 procenta. Ministerstvo odhad proti srpnu zhoršilo o 0,5 procentního bodu. Důvodem je především zohlednění růstu regulované složky cen energií, které koncem října oznámil Energetický regulační úřad (ERÚ). Stanjura ale upozornil, že odhad celoroční inflace v příštím roce komplikuje nejistota kolem očekávaných lednových změn ceníků. Připomněl, že letos bylo takzvané přecenění větší, než všichni ekonomové očekávali.
Míra nezaměstnanosti zůstane podle ministerstva nízká. Za letošní rok dosáhne 2,7 procenta, v příštím roce vzroste na 2,8 procenta. „Díky situaci na pracovním trhu budou pokračovat tlaky zejména v soukromém sektoru na zvyšování mezd,“ řekl Stanjura. Podle něj se díky tomu reálné mzdy po dvou letech vrátí k růstu.
Predikce ministerstva financí je pesimističtější než aktuální odhady České národní banky (ČNB) a České bankovní asociace (ČBA). Hospodářský pokles letos očekávají všechny instituce, podle ČNB a ČBA ale HDP klesne o 0,4 procenta. Odhady letošní inflace jsou u všech institucí podobné, v příštím roce ale ČNB čeká růst cen o 2,6 procenta a ČBA o 2,5 procenta.
