Zahraniční vlaky Česko objíždějí, dálniční síť se rozšiřuje jen velmi pomalu. S velkými infrastrukturními stavbami je Česko na štíru. Navíc při pohledu do okolních zemí je vidět, že zaostáváme. „Okolní státy, Německo, Rakousko, ale i Polsko a Maďarsko jsou na tom lépe,“ popisuje v rozhovoru dopravní expert a dlouholetý ředitel Dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. „Je vidět, že tamní vlády věnují velkým infrastrukturním projektům péči a tento ‚domácí úkol‘ si už vyřešily,“ dodal Šíp.
Článek původně vyšel na info.cz.
Důvodů, proč to v Česku „nejde“, je podle Šípa několik: od poklesu schopností úředníků až po fakt, že Češi proti stavbám, které by měly vzniknout v jejich okolí, protestují už z principu. Největším problémem je však fakt, že stále více peněz „projídáme“ na mandatorních výdajích, takže na stavby dálnic či vysokorychlostních železnic nezbývá.
Předsedou Dopravní sekce Hospodářské komory ČR jste byl téměř deset let až do letošního jara. Co se za tu dobu podařilo a které úkoly zůstávají na vašeho nástupce?
Jedním z největších úspěchů je, že se nám podařilo dát do pohybu státní úředníky a řešit naše potřeby. Samozřejmě úměrně možnostem. Z konkrétních věcí jsme toho prosadili poměrně dost: záležitosti okolo zákona o drahách, silničního zákona a poplatků za obnovitelné zdroje a další. Snažili jsme se pohnout ministerstvem dopravy i ve směru strategických projektů, jenže tam je to složitější, je třeba do toho neustále „šťouchat“, úředníky nepřesvědčíte napoprvé.
Zároveň se nepodařilo zajistit efektivní řízení výluk na tratích, není stále dořešena takzvaná konzervace dráhy, tedy co s tratěmi, kde je malý nebo žádný provoz. Nechci zabíhat do detailů, ale podle nás to není možné dělat podle šablony, chceme, aby se tyto tratě řešily jasnou procedurou, ale stále individuálně každá trať zvlášť.
Česko má stále deficit významných infrastrukturních staveb od dálnic po vysokorychlostní železnici. Kde je nejužší hrdlo výstavby?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
