„Já jsem s tím přišel jako s prioritou, neboť už jako zaměstnanec Českých drah jsem to vnímal jako zásadní problém. Jde především o bezpečnost a životy cestujících,“ řekl deníku E15 šéf SŽDC Jiří Kolář. Správa železnic se přitom na mohutné kácení vyzbrojila novým právním výkladem, podle kterého může v obvodu dráhy kácet bez omezení, neboť tam dřeviny jako závada stavby nemají co dělat. Podobně, i když ne tak striktně, se postupuje v až šedesát metrů širokém ochranném pásmu kolem kolejí.
Jako chybná tak byla opuštěna dosavadní praxe, kdy o kácení rozhodovaly úřady z oblasti ochrany přírody a krajiny. Jenže to je trnem v oku České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Ta se řídí zákonem o ochraně přírody, zatímco SŽDC považuje pro tyto případy za nadřazený zákon o dráze.
Zelení inspektoři proto vyrazili do terénu a kácení kontrolují. „Budou-li vydána případná rozhodnutí o pokutách či nápravných opatřeních, budu moci být konkrétnější, až když naše případná rozhodnutí nabudou právní moci,“ uvedla mluvčí ČIŽP Simona Cigánková.
Spory lze čekat především v širším ochranném pásmu kolem kolejí. „Toto pásmo samozřejmě nechceme vykácet, jde jen o to, aby zmizely nemocné stromy, jejichž pád může ohrozit vlaky,“ doplnil mluvčí správy železnic Jakub Ptačinský. Za pravdu mu dává pondělní kalamita na čtvrtém koridoru, kde v pondělí popadané stromy zastavily provoz na dlouhé hodiny. V krajním případě může kompetenční spory rozlousknout až soud.
Drážní kácení |
---|
Kácení většinou provádí soukromá firma, vytěžené dřevo si ponechá a následně pak fakturu Správě železniční dopravní cesty poníží o jeho odhadnutou cenu. V případech rizikového kácení zasahují přímo drážní hasiči. Takto získané dřevo se pak následně využívá pro vytápění provozních prostor SŽDC. Jestliže je nebezpečný strom na soukromém pozemku a zároveň v ochranném pásmu dráhy, měl by jej majitel sám odstranit. Správa železnic strom ale může pokácet i bez souhlasu majitele. Pokácení provádí hasiči SŽDC, surovina zůstává majiteli. |