Téměř polovina leteckých cestujících, kteří platí aerolinkám za výběr dvou konkrétních sedadel vedle sebe, přichází o peníze zbytečně. Vedle spolupasažérů by totiž 45 procent těchto cestujících sedělo, i kdyby poplatek v obvyklé výši několika set korun neuhradilo, byť k platbě letečtí dopravci zhusta nabádají. Vyplynulo to z analýzy britského Úřadu pro civilní letectví.
Ten se zaměřil na aerolinky létající do Velké Británie - z analýzy devíti největších hráčů na trhu vyšlo, že nejčastěji odděluje cestující největší nízkonákladový dopravce, irský Ryanair. Pokud si pasažéři nezaplatí za jistotu sezení vedle sebe, čelí 35procentní pravděpodobnosti, že budou separováni. Následují aerolinky Emirates s 22procentní šancí na "rozsazení", Virgin Atlantic s 18 procenty, Jet2 s 16, British Airways, easyJet a Thomas Cook shodně s 15procentní pravděpodobností separace a Flybe a TUI Airways s 12 procenty.
Regulatorní úřad už proto urgoval dopravce, aby informoval spotřebitele o pravděpodobnosti rozsazení, pokud neuhradí extra poplatek. Úřad rovněž zjistil, že počet cestujících, kteří každoročně přijdou zbytečně o peníze, se pohybuje mezi 6,8 a 10,4 miliony. Příjmy aerolinek z této služby mohou každoročně přesáhnout v přepočtu až pět miliard korun. Na zjištění úřadu upozornil The Guardian.
Důležitost příjmů za doplňkové služby dokumentuje i zjištění analytiků z IdeaWorksCompany. Zatímco v roce 2007 vykazovala desítka nejúspěšnějších aerolinek 2,1 miliardy takto získaných dolarů, v roce 2016 to už bylo 28 miliard.
Podíl prodejů všech doplňkových služeb na celkových příjmech aerolinek se každoročně zvyšuje i u dvou největších tuzemských přepravců. Celkový prodej doplňkových služeb se u ČSA podílí na celkových výnosech necelými deseti procenty. Číslo se každoročně zvyšuje, což platí i pro Travel Service.
„Naší obchodní značce SmartWings stoupl tento podíl v roce 2016 o dvacet procent,“ řekla dříve deníku E15 mluvčí Travel Service Vladimíra Dufková, aniž by upřesnila jeho výši. Mezi tři nejvyužívanější doplňkové služby u obou dopravců patří výběr konkrétního místa na palubě, přikoupení zavazadel (těch s nadváhou nebo dalších kusů nad rámec bezplatného limitu) a prodej občerstvení.
„Doplňkové služby jsou důležitou součástí výnosů leteckých společností a jejich podíl na celkových výnosech se bude v nejbližší budoucnosti zvyšovat. Trendem je fragmentace služeb a vytváření produktových balíčků jednotlivým skupinám zákazníků,“ vysvětluje mluvčí ČSA Daniel Šabík a očekává další růst podílu doplňkových služeb.
„Model je úspěšný a pozitivní, nebude se ale dramaticky prohlubovat. Je to cesta, jak zlevnit létání, udělat ho přístupnější pro více lidí, využít potenciál,“ myslí si odborník na letectví Petr Kováč ze společnosti C-Corpfin. „Model zavedly nízkonákladovky, pak ho přebraly standardní síťové aerolinky. Separování nákladů je někdy ovšem až komické. Úvahy o placeném záchodu nebo o létání vestoje narážejí na hranici zdravého rozumu,“ dodává.
Na rozsazení aerolinkou si často stěžují rodiče, jejichž potomci sedí jinde v letadle, ačkoliv manuály dopravců doporučují sedět pohromadě pro případ evakuace během nouzového přistání. Potížím mohou čelit i osoby s fyzickým postižením.
