Čína objevuje arktické vody, poprvé poslala do Evropy zboží severní cestou

Čínská loď Jung Šeng , která se do Evropy vydala severní cestou

Čínská loď Jung Šeng , která se do Evropy vydala severní cestou Zdroj: profimedia.cz

bru
Jung Šeng je poměrně nezajímavé zaoceánské plavidlo. Brzy ale přepíše historii. Jako první kontejnerová loď se totiž vydalo na plavbu z Číny do Evropy přes Arktidu. Nová cesta by měla přinést výraznou úsporu nákladů na dopravu zboží a zkrátit plavbu přibližně o 14 dní.

Loď o výtlaku 19 tisíc tun, kterou provozuje čínská státní společnost Cosco Group, opustila přístav Ta-lien 8. srpna a do nizozemského Rotterdamu by měla doplout 11. září. Na cestě tak bude 35 dní, na obvyklé jižní trase přes Suezský průplav a Středozemní moře přitom lodě stráví okolo 48 dní.

Severní cesta z Šanghaje do Rotterdamu, vedoucí Beringovou úžinou a podél severního pobřeží Ruska, je dlouhá 13 tisíc kilometrů, tedy asi o 3900 kilometrů méně než dnes obvykle využívaná trasa. „Arktická cesta je od 12 až 15 dní kratší než tradiční cesty,“ uvedlo Cosco, když na začátku tohoto roku oznamovalo záměr vyzkoušet severní cestu.

Arktická trasa je v posledních letech díky teplejšímu počasí otevřená delší dobu, než tomu bylo v předchozích dekádách, a roste i zájem o plavbu v ruských severních vodách. Ruská Správa severomořské cesty už letos v létě vydala 393 povolení k plavbě, loni jich přitom bylo jen 46 a například v roce 2010 pouhá čtyři.

Severní cesta se obvykle otevírá v červenci a pro námořní dopravu se opět zavře na konci listopadu, kdy už se koncentrace ledových ker stane pro běžné lodě nebezpečnou. „Našimi nejlepšími měsíci jsou září a říjen, kdy není po celé trase skoro žádný led,“ řekl deníku The Wall Stret Journal šéf informační kanceláře Správy severomořské cesty Sergej Balmasov. „Pokud teploty porostou i v příštích letech, očekáváme významný nárůst žádostí o povolení,“ dodal. Varoval ale, že klimatické změny mohou způsobit i pokles teplot na severu Ruska, což by cestu naopak uzavřelo.

Podle amerických úřadů se loni arktický led rozprostíral na ploše 2,227 milionu kilometrů čtverečních. Ve srovnání s rokem je to o 53 procent méně.

Srovnání severní (modrá) a jižní (červená) cesty z Asie do EvropySrovnání severní (modrá) a jižní (červená) cesty z Asie do Evropy | CC BY 3.0: Bobamnertiopsis - Wikimedia CommonsSrovnání severní (modrá) a jižní (červená) cesty z Asie do Evropy

Čína se o severní námořní cestu dlouhodobě zajímá. Peking v květnu získal status trvalého pozorovatele u Arktické rady, sdružení osmi tátů, které obklopují Arktidu.

Rejdaři sice uznávají potenciál nové námořní cesty, zůstávají ale opatrní. „Cesta se otevře jen na krátkou dobu, a pokud náhle zamrzne, váš zákazník bude čekat a vaše náklady vyletí vzhůru, protože budete muset sehnat ledoborec. Pokud ale klimatické změny přinesou další růst teplot,“ cesta se určitě rychle zaplní,“ řekl deníku řecký majitel lodní společnosti, který svá plavidla pronajímá několika čínským firmám.

Analytická společnost Lloyd's List odhaduje, že v roce 2021 bude po arktické cestě dopraveno 15 milionů tun zboží. To je jen zlomek objemu zásilek, které proudí přes Suezský kanál. Loni se jižní cestou vydalo 17 tisíc lodí, které převezly přes 900 milionů tun zboží.