Minimální mzda přesáhne 43 procent té průměrné. V historii Česka to bude zatím nejvyšší podíl
- Podle stran vznikající vlády by minimální mzda měla dosahovat poloviny průměrného výdělku.
- Nárůst minimální mzdy vychází z valorizačního mechanismu, který parlament před rokem zakotvil do zákoníku práce.
- Na změně vydělá státní rozpočet a zdravotnictví.
Od ledna vzroste minimální mzda o 1600 korun měsíčně na 22,4 tisíce korun hrubého a hodinová nejnižší možná mzda se zvýší na 134 korun a čtyřicet haléřů hrubého. Spolu s minimálním výdělkem stoupnou o osm procent i takzvané zaručené platy ve veřejné sféře.
Minimální mzda dosáhne 43,4 procenta průměrného výdělku, což je nejvyšší podíl v historii Česka. Průměrnou mzdu ministerstvo financí pro rok 2026 odhadlo na 51,5 tisíce korun. Predikci potvrzují aktuální očekávání analytiků.
Nárůst minimální mzdy vychází z automatického valorizačního mechanismu, který parlament před rokem zakotvil do zákoníku práce. Odpadají tak politické spory a vývoj je předvídatelný pro zaměstnance i zaměstnavatele. V loňském roce činila nejnižší mzda 18,9 tisíce korun, od letošního ledna se zvýšila na 20,8 tisíce.
Až polovina průměrné mzdy
„V minulosti se rozhodovalo na poslední chvíli, dnes lidé i firmy znají minimální mzdu s dostatečným předstihem,“ řekl už dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Končící vláda předpokládá, že v roce 2029 dosáhne nejnižší výdělek 47 procent průměrné mzdy.
Juchelkou zmíněný limit podporuje také Českomoravská konfederace odborových svazů. „Minimální mzda je hluboko pod životními náklady třeba člověka, který žije sám, a když ještě žije s rodinou nebo neúplnou rodinou, tak to jsou extrémně nedostačující částky,“ míní šéf centrály Josef Středula.
Problémy pro maloobchod a výrobu
Naopak zástupci zaměstnavatelů považují nastavený automatický výpočet růstu nejnižší mzdy za rozumný kompromis. Zvyšováním rostou náklady firem především v odvětvích s nízkopříjmovými pozicemi, jako je maloobchod nebo výroba. Změny se promítají také do dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, kde se minimální hodinová sazba odvíjí právě od minimální mzdy.
Kromě pracovníků s malými výdělky si polepší státní rozpočet a také zdravotnictví. Více se vybere na dani z příjmů i na sociálním a zdravotním pojištění. „Zvýšení minimální mzdy je příznivou zprávou pro veřejné rozpočty, protože veškeré přímé daně u minimální mzdy od příštího roku stoupnou o 967 korun,“ uvedla daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Forvis Mazars.
Minimální mzdu v současnosti pobírá necelých 120 tisíc lidí, tedy asi tři procenta zaměstnanců. Česká minimální mzda patří podle údajů ministerstva práce v zemích Evropské unie k jedné z nejnižších.
