Železnice má usnadnit cestování mezi Evropou a Asií a má procházet územím Kazachstánu. Cesta z Pekingu do Moskvy bude podle čínské strany trvat dva dny. S nápadem na její vybudování přišla Číňané v situaci, kdy se snaží ve světě prodávat svoji technologii superrychlého železničního spojení. Ruská ekonomika se naopak vzpamatovává z prudkého poklesu cen ropy a následků vzájemných sankcí se Západem kvůli ukrajinské krizi.
První zmínka o železnici padla v listopadu, zhruba půl roku poté, co obě země uzavřely dohodu o dodávkách ruského zemního plynu do Číny v hodnotě 400 miliard dolarů. První viceprezident ruských státních drah Alexandr Mišarin stavbu trati pro její „mohutnost a význam“ přirovnal k Suezskému průplavu.
Dohoda o stavbě železnice přichází měsíc poté, co Rusko navštívila početná podnikatelská delegace v čele v premiérem Li Kche-čchiengem. V Moskvě podepsaly obě strany mimo jiné dohodu o tříleté devizové spolupráci ve výši 24 miliard dolarů, smlouvu zabraňující dvojímu zdanění a právě dohodu o spolupráci v oblasti vysokorychlostní železnice.
Právě Čína se dnes může chlubit dvěma nejrychlejšími vlaky světa. Prvním z nich je Shanghai Maglev, jenž využívá magnetické levitace na třicetikilometrové trati z centra Šanghaje na tamní letiště k dosažení rychlosti až 430 kilometrů za hodinu, v provozu je od roku 2004. I druhý nejrychlejší vlak planety, Harmony CRH 380A, jezdí v Šanghaji. Na meziměstské trati do Chang-čou dosahuje od roku 2010 rychlosti až 380 kilometrů v hodině.
