Cosco do Evropy z přístavu Ta-lien na začátku července vypravilo loď Yong Sheng. Ta na začátku toho týdne doplula do švédského přístavu Varberg. Stejná loď už podobnou trasu absolvovala před dvěma lety, kdy čínská loď proplula Severní námořní cestu vůbec poprvé.
Jak prohlásil zástupce čínské firmy, Cosco „zvažuje pravidelnější plavbu mezi Evropou a Asii po Severní námořní cestě“. „Co se týče budoucnosti arktické námořní plavby, jsme optimističtí,“ citoval jej finský deník Hovudstadbladet. Loď Yong Sheng se do Číny vrátí stejnou cestou, jako připlula.
Na úkor Suezu
Rusko, podél jehož hranic většina trasy vede, má se Severní námořní cestou velké plány. Vicepremiér Arkadij Dvorkovič nedávno odhadl, že trasu by v příštích 15 letech mohly využít lodě s nákladem o hmotnosti přes 80 milionů tun.
Podobně optimisticky vyznívá i květnová zpráva nizozemského ministerstva hospodářství. Podle ní cestou podél severních břehů Ruska vyrazí v roce 2030 až dvě třetiny lodí, které nyní proplouvají Suezským průplavem.
Slabá realita
Dosavadní údaje o využívání cesty jsou však nesrovnatelně slabší. Zatímco provoz na trase od počátku desetiletí soustavně rostl a analytici předvídali pokračování tohoto trendu, loňský rok byl nečekaně slabý. Špatné podmínky pro plavbu vyústily v nízký zájem rejdařů a severní cestu využily lodě s pouhými 274 tisíci tun nákladu. Také začátek letošního roku nedostál očekáváním, když trasu během jara blokovalo neobvykle velké množství ledu.
Nadšení mírní i Sergej Balmasov, šéf Informační kanceláře Severní námořní cesty. Prakticky veškerá námořní doprava na dálném severu má podle něj Arktidu jako svou cílovou destinaci. „Letos ji (Severní námořní cestu) téměř žádné lodě nevyužily jako tranzitní cestu,“ citoval jej The Arctic Journal.
