Dobít elektromobil kolem Václaváku je dřina. O vyhrazená parkovací stání se tvrdě bojuje
Prodeje čistě elektrických automobilů v Česku rychle stoupají, zdaleka nejvíce si jich majitelé registrují v Praze. Dobíjecí stanice v centru města však přibývají mnohem pomaleji. Instalaci brzdí povolovací procesy, památkáři, nedostatek lokalit i tuhý boj o vyhrazená parkovací místa pro elektrovozy.
Po českých silnicích jezdí už téměř padesát tisíc čistě elektrických osobních automobilů. Jen za první půlrok jich přibylo více než šest tisíc, dvakrát více než loni. Každé třetí z nově registrovaných, tedy přes dva tisíce, si jich majitelé registrovali v Praze, vyplývá z dat portálu Čistá doprava. Dobíjecí místa ale přibývají pomaleji, obzvláště pak v centru města.
Nejvíce stanic v metropoli provozuje Pražská energetika. Například na Václavském náměstí a v jeho okolí nabízí motoristům 21 veřejných AC dobíjecích bodů s výkonem 22 kW, dva DC body s výkonem 75 kW a dva ultrarychlé s výkonem 150 kW. Některé jsou napojené na sloupy veřejného osvětlení, další na trafostanice. Další stanice v této lokalitě společnost instalovala soukromým zákazníkům v kancelářských a administrativních budovách, kde slouží k dobíjení firemních flotil.
„V hlavním městě je složité najít vhodnou lokalitu pro vybudování stanic, případně k nim získat vyhrazená parkovací místa. Výstavba v centru je hodně specifická. Stanice musí být schváleny památkáři, Institutem pro plánování a rozvoj a mnoha dalšími subjekty, což realizace výrazně prodlužuje. Například chodníky jsou plné dalších sítí. Takže je složité ke stanici najít vhodný přípojný bod a umístit fakturační elektroměr tak, aby byl v souladu s připojovacími podmínkami distributora,“ říká vedoucí oddělení realizace projektů emobility Adam Čečák.
Elektromobily a dobíjení v centru Prahy
Podobný problém z perspektivy pražského dopravního podniku, tedy boj o pozemky k dobíjení, popsal pro e15.cz jeho dopravní ředitel Jan Barchánek, byť stroje DPP využívají soukromou, nikoliv veřejnou síť stanic: „Aby se elektrobusy vyplatily, musíme být schopní dobíjet i během dne a na mnoha místech.“ Podnik dnes operuje s flotilou 1224 převážně naftových autobusů. Během několika příštích let však přejde na stroje poháněné elektřinou.
V současnosti je v Praze od různých poskytovatelů k dispozici přes 700 veřejných dobíjecích stanic, které disponují více než 1200 dobíjecími body s celkovým výkonem 37,87 megawattu. Většinou se jedná o pomalé AC stanice. Orientační srovnání napříč městy lze vyčíst z dat aplikace Chargemap. Z nich vyplývá, že například v Bratislavě se lze připojit ke zhruba 330 bodům, ve Varšavě k 540, ve Vídni asi k 1600 a v Berlíně k 5700. Pro srovnání: v celém Česku je možné využít přes 5600 bodů na více než třech tisících stanic, což je zhruba evropský průměr.
Nejblíže v okolí Václavského náměstí se například zmíněná PRE letos chystá zprovoznit DC stanici u budovy ministerstva dopravy. „Je výrazný rozdíl mezi tím, když se stanice staví na soukromých pozemcích – typicky v obchodním centru – a když se staví na veřejných místech, tedy na pozemcích, které patří magistrátu nebo jednotlivým městským částem,“ říká manažer realizace a správy dobíjecích stanic ČEZ Tomáš Chmelík.
ČEZ provozuje nejvíce stanic v Česku, dohromady jich má přes devět set, jen letos jich dosud zprovoznil 74. Konkrétně na Václavském náměstí a v jeho okolí ale nestojí žádná, uvádí ČEZ s tím, že se o jejich instalaci ani nepokouší, a to i vzhledem k náročnosti projektů.
Když už přitom stanice v centru vzniknou, jsou velice využívané. „Vytížení stanic v centru je velmi vysoké. Velkou roli hraje dopravní značení. Pokud má stanice vyhrazené parkování, pak je vytíženější. Na mnoha lokalitách jednotlivých městských částí se nám ale ve většině případů nedaří se samosprávou dojednat dopravní značení, a to se také odráží ve vytíženosti stanic,“ dodává Čečák z PRE.
Hovoří zejména o případech, kdy jsou dobíjecí stanice na sloupech veřejného osvětlení. Řidiči do elektrovozů odčerpávají stále více energie, jen loni přiteklo ze stojanů PRE téměř pět gigawatthodin – oproti loňsku skoro o polovinu více.
Kromě centra, kde je budování stanic nejsložitější, se staví i v rezidenčních oblastech. Například městská společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) v březnu uvedla do provozu padesát nových stanic, jež jsou rozmístěné v šesté, desáté, jedenácté, dvanácté a čtrnácté městské části.
„Cílem projektu je vybudovat 154 nových stanic v průběhu dvou let. Dnes předáváme první etapu, která představuje padesát kusů v pěti městských částech. Předpokládané náklady se pohybují okolo patnácti milionů s tím, že velká část investice bude kofinancována z dotačního programu Doprava 2021–2027,“ uvedl Michal Fišer, člen představenstva THMP.
K vybudování patřičné dobíjecí infrastruktury má přispět i novela stavebního zákona platná od letošního roku. Mimo jiné ukládá povinnost vybudovat infrastrukturu k dobíjení v nových bytových i nebytových budovách. Například nové bytové budovy s jedenácti a více parkovacími místy musejí být vybaveny kabelovody pro každé parkovací místo.
