Na českých silnicích přibývá aut do zásuvky a dá se čekat, že jejich nástup bude postupně zrychlovat. Hlavními kupujícími nových vozů jsou totiž firmy, a ty tlačí k elektromobilitě společenská zodpovědnost a snaha o uhlíkovou neutralitu.
Protože řidiči doplňují svým bateriovým vozům energii z 80 % doma nebo v práci, představuje individuální doprava na elektřinu výzvu pro developery a správce kancelářských komplexů a byznys center. „Vnímáme sílící tlak firem na to, aby jejich zázemí bylo vybaveno dobíjecími stanicemi. Pro nás je dnes strategickou otázkou být na to dostatečně připraveni,“ říká Eduard Forejt, šéf rozvoje v Passerinvest Group, která je developerem BB Centra v pražské Brumlovce. Už dnes je v rámci něj instalováno přes 80 dobíjecích stanic.
„Kancelářské komplexy rozhodně budou patřit mezi klíčová místa dobíjecí infrastruktury. Stání v práci je ideální příležitostí pro řidiče, kteří nemají snadný přístup k dobíjení v místě svého bydliště,“ říká Ondřej Synek ze společnosti Unicorn, která pod značkou ChargeUp dodává komplexní řešení pro dobíjení vozidel. Byznys centra navíc podle něj mohou nabízet i různé poloveřejné či veřejné dobíjecí huby.
Hodně nás naučila Moneta
Projekt BB Centra, které dnes představuje celou moderní čtvrť s kancelářskými komplexy, bytovými domy, multifunkčními objekty, parky i sportovišti, začal stavbou první administrativní budovy v roce 1998. „Tehdy po elektromobilitě ještě nebylo ani vzdechu. Když ovšem spoluvytváříte město, reagujete na společenskou poptávku,“ říká Forejt. Už v roce 2016 tak developer v partnerství se společností ČEZ zřídil vlastní kyvadlovou dopravu elektrobusů z Brumlovky do dopravního uzlu na zastávce metra Budějovická.
Hned v následujícím roce Passerinvest opět ve spolupráci s ČEZ instaloval první dvě veřejné rychlodobíjecí DC stanice, každou o výkonu 70 kilowatt. Postupně přibyly na veřejných parkovištích ještě další dvě, tentokrát pomalejší AC stanice o výkonu 22 kilowatt.
To je ale jen menší část dobíjecí infrastruktury, která se dnes na Brumlovce nachází. Souběžně s instalací veřejných stanic totiž začaly přicházet požadavky nájemců administrativních prostor na dobíjení. „Ukázkovým příkladem byla Moneta, která ve spolupráci s námi osadila nabíječkami parkovací stání pro 60 vozidel, což je zatím největší realizace tohoto druhu v rámci BB Centra,“ říká šéf property managentu v Passerinvest Group Jiří Majer. Banka, která má jeden z největších firemních fleetů elektroaut Česku, patří mezi průkopníky elektromobility a do budoucna plánuje kupovat jen čistě bateriové vozy.
„Tato instalace nás naučila o tom hodně přemýšlet,“ říká Majer. Aby mohl vzniknout požadovaný počet dobíjecích míst, bylo podle něj třeba vyměnit měřící transformátory a udělat další úpravy, které objekt náležitě dimenzovaly. „To řešení muselo být velmi komplexní, včetně vyhodnocovacího a řídicího systému, který umožňuje regulovat dobíječky třeba na 30 % výkonu, když se zejména v létě odběry objektu dostanou ke čtvrthodinovým maximům dojednaným s distributorem elektřiny,“ popisuje Majer.
Postupně přicházely poptávky dalších nájemců, takže dnes je v garážích administrativních budov na Brumlovce kolem 80 dobíjecích stanic. Sílící poptávka ukázala, že elektromobilitu je třeba řešit systémově v rámci celého BB Centra. „Chceme být připraveni tak, že když přijde nájemce s žádostí o dobíjení, budeme mít jasný plán, abychom mu byli schopni říct, jak se jeho požadavek vyřeší a za jak dlouho to bude,“ vysvětluje Eduard Forejt.
Ideální dobíječka? Střídavá o výkonu 22 kilowatt
V Passerinvest dnes zkoumají, na jaký počet parkovacích stání s dobíjením vše dimenzovat, což je otázka, která dělá těžkou hlavu nejednomu developerovi. „Snažíme se směřovat k 25 až 30 procentům míst, ale jsou tu omezení trafostanic stejně jako nasmlouvaný rezervovaný příkon do budov, který někde má rezervy a někde ne,“ říká property manager Jakub Hromádko. Společnost proto řeší i možnost vlastní výroby elektřiny z fotovoltaických panelů. „Dává to smysl, protože v odběrových vrcholech, které nastávají zejména v létě kvůli klimatizaci, má vysoký výkon i fotovoltaický panel,“ podotýká Hromádko. A protože v Passerinvest nechtějí přijít o zelené parkové střechy svých budov, zvažují i alternativu mít fotovoltaickou elektrárnu jinde a energii z ní si do BB Centra přivádět.
Vedle počtu parkovacích stání a zdrojů energie jsou důležitou volbou i samotné dobíjecí stanice. „My jsme si vyhodnotili jako nejsmysluplnější AC dobíječky s výkonem 22 kilowat. Dnes se zdá dostatečná o něco levnější varianta o výkonu 11 kilowatt, ale ta neumožňuje budoucí rozvoj,“ říká Jakub Hromádko. Nezbytností je pak podle něj řídící systém, který umí regulovat výkon dobíjecí infrastruktury podle aktuálního stavu v energetické síti dané budovy.
To potvrzuje i Ondřej Synek z Unicornu. „Výkonnější dobíjecí stanice a větší počty připojených elektromobilů už obvykle představují zásadní položku v energetické bilanci objektu. Rezervovat si od distributora potřebný příkon navíc není ekonomické a někdy ani reálné, optimální je balancovat celkovou spotřebu právě inteligentním softwarem,“ říká Synek. Skladbu dobíjecích stanic je podle něj třeba uzpůsobit potřebám uživatelů. Pokud přijíždějí do práce, kde auto osm hodin stojí, stačí pomalejší AC stanice. Vyjíždí-li opakovaně během dne, jsou vhodnější rychlodobíjecí DC zařízení. „Ideální bývá kombinace většího počtu pomalejších a několika doplňkových rychlých dobíječek,“ říká Synek.
V rámci jednotlivých objektů má Passerinvest za cíl kumulovat dobíjecí stání v co nejmenším počtu parkovacích pater kvůli optimalizaci nákladů a zároveň tato stání umisťovat co nejvýše kvůli požadavkům požární ochrany. Do všech těchto plánů ale promlouvá chystaná legislativa, a právě ta související s protipožárními předpisy je dnes největší neznámou, která může mít zásadní dopad na celé stavebnictví. „Stačí, aby se stanovilo, že parkovací patra musí mít konstrukční výšku na nákladní vůz kvůli odtahu hořícího elektromobilu, a bavíme se o úplně jiných domech a úplně jiných nákladech,“ podotýká Eduard Forejt. Zejména pro rezidenční výstavbu to podle něj může být velmi složité vzhledem k tomu, že nové byty jsou už dnes pro lidi stále hůře dosažitelné. „Jde o to hledat proveditelné východisko,“ říká Forejt.
