Trumpův ekonom číslo jedna. Kdo je Kevin Hassett, favorit na nového šéfa Fedu

Kevin Hassett, Trumpův ekonom číslo jedna a podle médií i trhu favorit na nového šéfa FEDu.

Kevin Hassett, Trumpův ekonom číslo jedna a podle médií i trhu favorit na nového šéfa FEDu. Zdroj: Profimedia

Diskuze (0)
  • Favoritem Donalda Trumpa na post šéfa Fedu je podle médií Kevin Hassett, klíčový ekonom Bílého domu. 
  • Hassett prosazuje rychlejší snižování sazeb, což by zásadně změnilo tržní očekávání. 
  • Jeho nominace by ovlivnila dolar, globální trhy i evropskou a českou ekonomiku. 

Mandát Jeroma Powella ve vedení americké centrální banky Fed (Federal Reserve System) skončí v květnu 2026, ale debata o jeho nástupci se vede už teď. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech několikrát naznačil, že „má jasno“, koho do čela Fedu navrhne – jméno však stále neoznámil. 

Podle The Wall Street Journal (WSJ) i dalších amerických médií se jako nejsilnější kandidát rýsuje Kevin Hassett, současný ředitel ekonomické rady Bílého domu (National Economic Council, NEC). WSJ tvrdí, že Hassett patří mezi několik málo lidí, kteří mají přímý a každodenní vliv na ekonomické směřování druhé Trumpovy administrativy. 

Web Axios upozorňuje, že Trumpovi poradci vidí v Hassettovi kombinaci loajality a odbornosti, která by měla zaručit rychlejší pokles úrokových sazeb. Na sázkové platformy se tato očekávání promítla skokem – Hassett se během několika dní stal jasným tržním favoritem. 

Reaganovec z think-tanku

Hassett se narodil v roce 1962 v Massachusetts a doktorát z ekonomie získal na University of Pennsylvania. Působil jako profesor na Columbia Business School a v devadesátých letech pracoval jako ekonom přímo uvnitř Fedu. Právě k této zkušenosti se v posledních vystoupeních opakovaně vrací

Dvě dekády strávil v American Enterprise Institute, vlivném konzervativním think-tanku, kde se profiloval jako zastánce nižších daní, deregulace a prorůstové fiskální politiky. Radil republikánským kandidátům na prezidenta Johnu McCainovi, Georgi W. Bushovi i Mittu Romneymu. 

V Trumpově první administrativě vedl Radu ekonomických poradců (Council of Economic Advisers, CEA) a podle The Wall Street Journal byl jedním z architektů daňové reformy z roku 2017. Do Bílého domu se znovu vrátil v roce 2025 jako šéf NEC – a tím i jako jeden z nejvlivnějších ekonomů současnosti. 

Autor knihy Dow 36,000 a optimista Wall Streetu

Hassett se dostal do širšího povědomí už koncem devadesátých let jako spoluautor knihy Dow 36,000. Publikace tehdy tvrdila, že americké akciové trhy čeká mnohem rychlejší růst, než většina analytiků předpokládala. 

Ačkoli se teze knihy staly později terčem kritiky (například magazín Fortune upozornil, že se její myšlenka naplnila, ale až o 22 let později), Hassettův optimistický pohled na produktivitu, technologický pokrok a akciové valuace ho provází dodnes. 

Podle Axiosu patří k těm ekonomům, kteří volají po „revizi“ tradičních inflačních modelů a tvrdí, že Spojené státy jsou díky technologickému boomu schopné růst rychleji, aniž by tím nutně vyvolaly vyšší inflaci. 

Jak by šéfoval Fedu?

Hassett v posledních vystoupeních upozorňuje, že sazby jsou podle něj stále příliš vysoké a že by měly klesat rychleji, než to Fed pod Powellovým vedením plánuje, informuje například Reuters

Podle The Wall Street Journal patří v Bílém domě k největším zastáncům rychlejšího a hlubšího cyklu snižování sazeb – argumentuje zpomalující inflací a potřebou podpořit investice v průmyslu i technologickém sektoru. 

Zároveň ale říká, že Fed musí zůstat formálně nezávislý a nesmí být řízen „podle přání prezidenta“. Server Axios upozorňuje, že Hassettův úzký vztah s Trumpem by mohl u části trhu vyvolat dojem, že Fed jen plní přání Bílého domu, což by zpochybnilo jeho nezávislost. 

Dopady pro Evropu a Česko

Nominace výrazně „holubičího“ šéfa Fedu by okamžitě přepsala očekávání globálních trhů. Slabší dolar, rychlejší pokles výnosů amerických dluhopisů a více kapitálu proudícího do rizikových aktiv – to jsou podle The Wall Street Journal scénáře, které investoři zvažují už nyní. 

Pro Evropu by to znamenalo dvojí efekt: úlevu v podobě levnějšího financování, ale také riziko návratu inflačních tlaků přes měnový kurz. Pro Česko by dopady šly podobným směrem – silnější koruna by znamenala dražší export, ale zároveň levnější dolarové financování firem. 

Hassettův Fed by tak mohl změnit globální prostředí ještě dřív, než on sám – teoreticky – usedne do funkce. Už nyní se totiž jeho výroky stávají faktorem, který dokáže hýbat dolarem i akciovými indexy. A pokud ho Trump skutečně nominuje, bude to jedna z nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2026. 

Začít diskuzi